František Hrubín, Bohumil Hrabal, Josef Škvorecký, Milan Kundera, Ivan Klíma, Ivan Vyskočil, Ladislav Bublík
Nová setkání : několik českých próz

1966 | Nakladatelství Odeon

Výbor prózy sedmi autorů: B. Hrabal, L. Bublík, J. Škvorecký, M. Kundera, I. Vyskočil, I. Klíma, F. Hrubín.

Sedm novel a povídek autorů, kteří v nich v posledních letech dovedli zvlášť účinně reagovat na duševní stavy a pocity dnešního člověka i společnosti. Jsou to B. Hrabala "Taneční hodiny pro starší a pokroč…ilé", L. Bublíka "Páteř", J. Škvoreckého "Legenda Emöke", M. Kundery "Falešný autostop", I. Vyskočila "Nejsem si jist", I. Klímy "Poprava koně" a F. Hrubína "Zlatá reneta". Výbor prózy sedmi autorů: B. Hrabal, L. Bublík, J. Škvorecký, M. Kundera, I. Vyskočil, I. Klíma, F. Hrubín.

Sedm novel a povídek autorů, kteří v nich v posledních letech dovedli zvlášť účinně r…eagovat na duševní stavy a pocity dnešního člověka i společnosti. Jsou to B. Hrabala "Taneční hodiny pro starší a pokročilé", L. Bublíka "Páteř", J. Škvoreckého "Legenda Emöke", M. Kundery "Falešný autostop", I. Vyskočila "Nejsem si jist", I. Klímy "Poprava koně" a F. Hrubína "Zlatá reneta".

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	425
Jazyk:	česky
Edice:	228. svazek ed. 228. svazek ed. Klub čtenářů
Vydání:	Vydání v Odeonu první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 3. 2025 9:46
Číslo položky:	1191014

O autorech

Bohumil Hrabal

Bohumil Hrabal, rozený Bohumil František Kilian byl český prozaik, jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů druhé poloviny 20. století. Stal se po Jaroslavu Haškovi, jehož Osudy dobrého vojáka Švejka byly přeloženy do 58 jazyků, a Karlu Čapkovi, jehož díla byla přeložena do mnoha jazyků, např. drama R.U.R. do více než 30 jazyků, třetím nejpřekládanějším českým autorem 20. století. Stálý host hospody „U Zlatého tygra“ v Praze na Starém Městě a důležitý člen tzv. Hrabalovy Sorbonny . Doživotní prezident hospodské přístolní společnosti zvané Zlatá Praha. Narodil se v Židenicích svobodné matce Marii Kilianové a důstojníkovi rakouské armády Bohumilu Blehovi , který se ovšem k otcovství nehlásil, proto byl pokřtěn Bohumil František. Do tří let žil u prarodičů v Brně. Matka pracovala jako pomocná účetní v městském pivovaru v Polné, kde se seznámila s budoucím manželem, hlavním účetním Františkem Hrabalem , za kterého se provdala v děkanském chrámu v Polné dne 7. února 1916. Dne 26. prosince téhož roku dal František Hrabal písemný souhlas s tím, aby syn jeho ženy Bohumil mohl užívat jeho příjmení. Dne 25. září se narodil Hrabalův nevlastní bratr, Břetislav Josef Hrabal. Rodiče se aktivně věnovali divadlu, kde se objevil i malý Bohumil Hrabal, když 16. května 1918 hrál v Jiráskově Vojnarce. V srpnu 1919 se čtyřčlenná rodina přestěhovala do Nymburka. Svá středoškolská léta zahájil v primě na brněnském gymnázium. První rok studia na této škole zakončil s několika nedostatečnými. Po tomto nezdaru studoval na reálce v Nymburce. Po zvládnutí prvního ročníku, pokračovalo jeho studium bez dalších zdržení až do kvarty, kde podruhé propadl. Roku 1934 odmaturoval na nymburském gymnáziu. Po další maturitě na českobrodském gymnáziu z l...

Více od autora

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora