Francis Bacon
Nová Atlantida ; a, Eseje

1980 | Nakladatelství Mladá fronta

Utopie o státě, který je řízen intelektuály-vědci, kteří dělají vědu aplikovanou, užitnou. V autorově pojetí utopistický pokrok přinese věda. Vypravěčem je pravděpodobně velitel ztracené lodi, která náhodou přistane u břehů neznámého ostrova. Na zbloudilou loď přijde několik poslů, kteří z neznámých důvodů jakoby necht…ějížádné cizince na ostrově přijmout, avšak jsou velice vstřícní, obětaví a laskaví a nakonec k zakotvení lodi svolili a nabídli námořníků, že mohou několik týdnů přebývat v „Domě cizinců“. Samozřejmě za jistých omezujících podmínek.

Jejich ostrov byl před několika tisíci lety daleko známější než dnes. Ostrované se tehdy stýkali zejména s obyvateli tzv. Velké Atlantis – dnešní Ameriky. Velká Atlantis však byla však zničena potopou, která přišla na tamní obyvatelstvo jako Boží trest. Této potopě unikli jen lidé, kteří žili ve vysokých horách – dnešní Indiáni. A proto, že téměř všechno obyvatelstvo Velké Atlantis zahynulo při potopě a také proto, že prý od těch dávných dob velice pokleslo mořeplavectví, je ostrov Bensalem tak málo známý.

O rozkvět a blaho ostrova se obzvláště zasloužil král Salamon. Jedním z jeho nejvýznamnějších skutků bylo založení „Domu Šalomounova“ – společnosti, která se má věnovat zkoumání Božích děl a Božích tvorů. Tento dům, Který se také nazývá Kolej díla šesti dnů, je Baconovou představou ideální vědecké společnosti. Jeho posláním zkoumat přirozenost všech věcí – všeho co Bůh stvořil během šesti dnů. Členové této společnosti se nazývají Bratrstvo Domu Šalomounova.

Jeden z Otců Domu Šalomounova popisuje různé laboratoře, které sahají až pět kilometrů pod zem a observatoře, které dosahují výšky čtyř kilometrů. Vědci na ostrově jsou výteční chemici, úspěšní lékaři, dovedou využít síly větru, konají anatomické pokusy na zvířatech , jsou obratní inženýři; mají výtečné matematické, optické a mechanické přístroje, dalekohledy, mikroskopy, znají akustiku čtvrttónové hudby, sestrojují podmořské čluny; zajímají se o složení půdy, dovedou pěstovat nové druhy ovoce. Zvířata i rostliny vědci na ostrově pěstují a utvářejí podle svých představ – v podstatě zde Bacon popisuje obdobu dnešního genového inženýrství. Utopie o státě, který je řízen intelektuály-vědci, kteří dělají vědu aplikovanou, užitnou. V autorově pojetí utopistický pokrok přinese věda. Vypravěčem je pravděpodobně velitel ztracené lodi, která n…áhodou přistane u břehů neznámého ostrova. Na zbloudilou loď přijde několik poslů, kteří z neznámých důvodů jakoby nechtějížádné cizince na ostrově přijmout, avšak jsou velice vstřícní, obětaví a laskaví a nakonec k zakotvení lodi svolili a nabídli námořníků, že mohou několik týdnů přebývat v „Domě cizinců“. Samozřejmě za jistých omezujících podmínek.

Jejich ostrov byl před několika tisíci lety daleko známější než dnes. Ostrované se tehdy stýkali zejména s obyvateli tzv. Velké Atlantis – dnešní Ameriky. Velká Atlantis však byla však zničena potopou, která přišla na tamní obyvatelstvo jako Boží trest. Této potopě unikli jen lidé, kteří žili ve vysokých horách – dnešní Indiáni. A proto, že téměř všechno obyvatelstvo Velké Atlantis zahynulo při potopě a také proto, že prý od těch dávných dob velice pokleslo mořeplavectví, je ostrov Bensalem tak málo známý.

O rozkvět a blaho ostrova se obzvláště zasloužil král Salamon. Jedním z jeho nejvýznamnějších skutků bylo založení „Domu Šalomounova“ – společnosti, která se má věnovat zkoumání Božích děl a Božích tvorů. Tento dům, Který se také nazývá Kolej díla šesti dnů, je Baconovou představou ideální vědecké společnosti. Jeho posláním zkoumat přirozenost všech věcí – všeho co Bůh stvořil během šesti dnů. Členové této společnosti se nazývají Bratrstvo Domu Šalomounova.

Jeden z Otců Domu Šalomounova popisuje různé laboratoře, které sahají až pět kilometrů pod zem a observatoře, které dosahují výšky čtyř kilometrů. Vědci na ostrově jsou výteční chemici, úspěšní lékaři, dovedou využít síly větru, konají anatomické pokusy na zvířatech , jsou obratní inženýři; mají výtečné matematické, optické a mechanické přístroje, dalekohledy, mikroskopy, znají akustiku čtvrttónové hudby, sestrojují podmořské čluny; zajímají se o složení půdy, dovedou pěstovat nové druhy ovoce. Zvířata i rostliny vědci na ostrově pěstují a utvářejí podle svých představ – v podstatě zde Bacon popisuje obdobu dnešního genového inženýrství.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~249 Kč~~ 239 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	199 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	107
Jazyk:	česky
Překladatel:	Alois Bejblík
Edice:	36. svazek ed. 36. svazek ed. Prameny, ABC marxismu-leninismu
Vydání:	Třetí vydání (v MF první)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 4. 2025 11:41
Číslo položky:	1204458

O autorovi

Francis Bacon

Francis Bacon, 1. vikomt St. Albans, baron z Verulamu; byl anglický filosof, vědec, historik a politik, propagátor vědeckého experimentu. Iniciátor novověkého pojetí poznání, podle kterého je cílem vědy a filozofie zlepšovat podmínky lidského života. Zakladatel anglického materializmu, empirismu a novodobé experimentální vědy. Založil a zpopularizoval induktivní metodu pro vědecké bádání . Dosáhl nejvyššího úřadu v Anglii, tj. pozice Lorda kancléře. Francis Bacon se narodil do rodiny Sira Nicholase Bacona, lorda strážce pečeti, a jeho druhé manželky Anny Cook. Jeho rodina pocházela z tzv. nové šlechty, která získala své majetky po likvidaci statků římskokatolické církve v Anglii. Strýc lord Burleigh byl významným ministrem. Francis Bacon byl ve dvanácti letech poslán do šlechtické přípravky na univerzitu v Cambridge, kde jako dítě vynikal svou genialitou. Když se hanlivě vyjádřil o Aristotelovi a stoupencích scholastiky, byl nucen školu opustit. Již v mládí si byl vědom toho, že je třeba reformovat současnou vědu a školství. Uchýlil se do Francie a doprovázel anglického velvyslance na dvůr Jindřicha III. Po necelých třech letech se kvůli smrti svého otce v únoru 1579 vrátil do Anglie. I když se připravoval na právnickou kariéru a s úspěchem začal studium judikatury, dal nakonec přednost politice. S podporou svého strýce se Francis Bacon stal členem parlamentu , kde působil téměř čtyřicet let a získal pověst vynikajícího řečníka. Byl přítelem a právním poradcem Roberta Devereuxe, 2. hraběte z Essexu, favorita královny Alžběty I. , ale v procesu po pokusu o státní převrat se postavil na stranu královny, předložil důkazy proti spiklencům a obvinil je z velezrady. Jeho vystoupení bylo veřejností odsouzeno. Jako královnin rádce svou státní politiku Bacon opíral o Machiavelliho učení a podporoval ji ve snaze o získávání nových území a ovládnutí mořských cest, v č...

Více od autora