Knihy
Beletrie
Česká literatura
Inna Rottová
Norkový kožich za hrst vloček, aneb, Šest hodin...

Inna Rottová
Norkový kožich za hrst vloček, aneb, Šest hodin ve vlaku

2018 | Nakladatelství Bondy

Soubor deseti příběhů je rámovaný osudy dvou žen, jejichž cesty rozdělila druhá světová válka a tematicky čerpá z období blokády Leningradu.Autorce se podařilo prostým a nepatetickým způsobem zachytit atmosféru obleženého města a život jeho obyvatel, jejich spontánní statečnost a solidaritu, která jim umožnila přežít. …Kniha je koncipována jako sled epizodických příběhů viděný očima malého děvčátka a dospívající dívky, napsána je prostým a sevřeným stylem. Soubor deseti příběhů je rámovaný osudy dvou žen, jejichž cesty rozdělila druhá světová válka a tematicky čerpá z období blokády Leningradu.Autorce se podařilo prostým a nepatetickým způsobem zachytit… atmosféru obleženého města a život jeho obyvatel, jejich spontánní statečnost a solidaritu, která jim umožnila přežít. Kniha je koncipována jako sled epizodických příběhů viděný očima malého děvčátka a dospívající dívky, napsána je prostým a sevřeným stylem.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	189
Jazyk:	česky
ISBN10:	808807326X
ISBN:	9788088073260
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 10. 2023 16:35
Číslo položky:	667277

O autorovi

Inna Rottová

Inna Rottová Mirovská, rozená Želeněcová, pseudonymy Joan Kerr, Inna Rott byla česká spisovatelka, tlumočnice a překladatelka, členka Obce spisovatelů, Klubu autorů literatury faktu a AIEP. Narodila se v Leningradě do židovské rodiny. Otec Samuil pocházel z Prahy, matka Galina z Varšavy, kde se ve dvacátých letech poznali. Otec se narodil v roce 1900 v židovské rodině v Libni, kam Marie Terezie po prusko-rakouské válce nechala vystěhovat Židy z pražského ghetta. V roce 1906 odešla jeho rodina před antisemitismem, na jih Francie, povzbuzena rehabilitací Alfreda Dreyfuse. Po první světové válce se chtěli vrátit do Československa, ale v prosinci 1918 proběhl pogrom v Holešově. Odjeli tedy do Polska a usadili se v městečku Jadów. Matka Galina pocházela z Varšavy z rodiny rabína. Když se se svobodně smýšlejícím Samuilem seznámili, tak ji ortodoxní rodina, jako nezdárnou, vyhnala. Její otec rabín za ni odsloužil rituální obřad za zemřelou, a „definitivně ji vymazal z paměti rodiny“. V roce 1926 odešli dále do Sovětského svazu, „moderního ráje dělníků a rolníků“, kde je ale okamžitě zatkli jako „narušitele hranic“. Z vězení je dostal maminčin bratr, který pracoval v Moskevské komunistické internacionále. Před dalším pronásledováním se uchýlili do Leningradu, kde jim pomohl maminčin dobře situovaný strýc. Koupil pro ně malý pokoj o dvanácti metrech čtverečních v osmipokojovém komunálním bytě. V roce 1941 rodinu v Leningradu zastihla válka. Matka s Innou a její o devět let starší sestrou Tamarou zůstaly v obleženém Leningradu, zatímco otec odešel bojovat, zraněn se vrátil aby v roce 1942 zemřel. Matka a dcery přežily obléhání Leningradu , přestály krutou zimu a hlad a několikrát je před smrtí zachránila šťastná náhoda. Po krátké známosti se Inna v roce 1960 provdala za českého studenta Jaromíra Mirovského a odstěhovala se s ním do Československa, z manželství pocházejí dvě dcery. V ob...

Více od autora