Knihy
Technika a technologie
Elektrotechnika
Jaroslav Budínský
Nízkofrekvenční tranzistorové zesilovače

Jaroslav Budínský
Nízkofrekvenční tranzistorové zesilovače - Určeno pro techniky, kteří se zabývají aplikacemi tranzistorové techniky ve všech oborech slaboproudého prům

1961 | Státní nakladatelství technické literatury

Změny druhého vydání spočívají v omezení teorie a v doplnění podrobnějších postupů při řešení obvodů, doložených na příkladech a praktických zapojeních. Vlastnosti zahraničních tranzistorů jsou tabelárně zkonfrontovány. Změny druhého vydání spočívají v omezení teorie a v doplnění podrobnějších postupů při řešení obvodů, doložených na příkladech a praktických zapojeních. Vlastnosti zahraničních tranzistorů jsou tabelá…rně zkonfrontovány.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	251, [1]
Jazyk:	česky
Edice:	Řada elektrotechnické literatury, V Řadě elektrotechnické literatury
Vydání:	2., přeprac. a dopln. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 3. 2022 9:55
Číslo položky:	297000

O autorovi

Jaroslav Budínský

Jaroslav Budínský byl český a československý politik, člen Lidové strany pokrokové a poslanec Moravského zemského sněmu, po vzniku ČSR poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii. Narodil se v Chotoměřicích v rodině mlynáře Františka Budínského a jeho ženy Kateřiny, roz. Kábové. Studoval na gymnáziu v Německém Brodě, maturitu složil v roce 1884, a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde také získal v roce 1897 titul doktora práv. Od 90. let 19. století působil jako právník v Brně a v Olomouci. Působil také jako praktikant u Krajského soudu v Olomouci, Zemského soudu v Praze a Krajského soudu v Táboře. V letech 1898–1901 pracoval v advokátní kanceláři zemského poslance Josefa Koudely. V roce 1898 složil advokátní zkoušku. Proslul obhajobou chudých klientů a žalobami na brněnskou radnici vedenou Němci z důvodu jejího přístupu k českému školství. Angažoval se také v otázce českého školství, v letech 1907–1911 byl předsedou Matice školské v Brně. Byl také předsedou Sokola v Králově Poli. Do politiky vstoupil koncem 19. století jako součást hnutí Mladá Morava, tvořeného pokrokovými studenty, majícími blízko k mladočechům. Vzešel z okruhu sdružení Politický spolek pro severní Moravu. V roce 1911 patřil do mladší generace Lidové strany pokrokové na Moravě. Během tehdejšího pnutí ve straně souvisejícího s tlakem mladočechů z Čech na větší integraci a programové sblížení byl nakloněn tomuto tlaku vyhovět, ale nakonec byl přesvědčen Adolfem Stránským, aby zůstal loajální vůči stávajícímu brněnskému vedení strany a nepodpořil uvažovanou výstavbu zcela nové mladočeské strany na Moravě. Patřil do okruhu brněnských Lidových novin a ve straně reprezentoval skupinu, která byla nacionálně radikálnější a více nakloněná kooperaci s mladočeskými politiky z Čech. V moravských zemských vo...

Více od autora