Kamil Linhart
Nízke Tatry - východná časť : východ

1982 | Nakladatelství Šport

Turistický průvodce ve všeobecné části široce probírá charakteristiku oblasti, v turistické pak značené cesty a obsahuje i přehled příležitostí k ostatním druhům turistiky. Závěrečný místopisný seznam je věnován sídlům i přírodním útvarům. Dílo širokého autorského kolektivu. První vydání. Mapová příloha. Turistický průvodce ve všeobecné části široce probírá charakteristiku oblasti, v turistické pak značené cesty a obsahuje i přehled příležitostí k ostatním druhům turistiky. Závěrečný místopisný seznam… je věnován sídlům i přírodním útvarům. Dílo širokého autorského kolektivu. První vydání. Mapová příloha.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý zašlé desky	Skladem na prodejně	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	237
Jazyk:	slovensky
Edice:	Turistický sprievodca ČSSR, Turistický sprievodca v ČSSR
Vydání:	[1. vyd.]
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	20. 8. 2024 14:57
Číslo položky:	948225

O autorovi

Kamil Linhart

Kamil Linhart byl český výtvarník a pedagog. Během své umělecké dráhy prošel obdobím krajinomalby, lyrické abstrakce, plasticko-obrazových a reliéfních kompozic a výtvarnou reflexí kosmologických a ontologických otázek. V letech 1950–1980 učil na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Kamil Linhart se narodil v rodině stejnojmenného profesora dějepisu a zeměpisu lounské reálky. V letech 1930–1938 na tomto ústavu studoval. Roku 1938 zahájil studia architektury vodního stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Po uzavření vysokých škol pracoval až do roku 1943 jako zemědělský dělník v Chožově. V té době vystudoval Učitelský ústav v Lounech a od roku 1943 do konce války učil na Obecné škole v Ročově. Po otevření vysokých škol začal spolu se Zdeňkem Sýkorou a Vladislavem Mirvaldem studovat výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě UK. Jejich profesory byli Martin Salcman, Cyril Bouda a Karel Lidický. Důležitý pro Linhartův duchovní vývoj bylo setkání s lounským knihovníkem, kolínským rodákem Jaroslavem Janíkem, k němuž došlo v roce 1940. Janík seznámil Linharta a několik jeho přátel s moderními směry v literatuře, filozofii a vážné hudbě. Společně založili surrealistickou skupinu, která v bytech jednotlivých členů nebo v přírodě pořádala různé performance. V roce 1942 navázali z Janíkova popudu styk s Karlem Teigem. Jedním z členů skupiny byl i František Chaun. Překlady z německé literatury pořizovala Linhartova budoucí manželka Věra Böhmová. V roce 1950 se Linhart stal na Pedagogické fakultě asistentem a o tři roky později odborným asistentem. V roce 1965 se na téže škole habilitoval a byl mu udělen titul docent. Od roku 1959 byl vedoucím kabinetu výtvarné výchovy pro dálkové studium učitelů na Karlově univerzitě. Důležité bylo jeho působení instruktora malířské skupiny Kontakt v Litvínově v letech 1952–1968. V roce 1980 odešel do důchodu a věnoval se tvorbě. Studoval filozofická díla, zen, knihy t...

Více od autora