Jan Amos Komenský, Leontina Mašínová
Nesmrtelný poutník : Do labyrintu světa - 2. díl

1969 | Nakladatelství Melantrich

Navazuje na kn. Mladá léta Jana Amose z r. 1957 jako 2. samost. část trilogie / Druhá část trilogie sleduje putování Komenského do Přerova a do ciziny za dalším vzděláním a jeho vstup do služeb Jednoty bratrské jako učitele a kazatele. Další kapitoly líčí krátké dny šťastného rodinného života ve Fulneku, Komenského odl…oučení od r odiny po událostech na Bílé hoře, smrt jeho milované choti a dětí. Navazuje na kn. Mladá léta Jana Amose z r. 1957 jako 2. samost. část trilogie / Druhá část trilogie sleduje putování Komenského do Přerova a do ciziny za dalším vzděláním a jeho vstup do služeb Jednot…y bratrské jako učitele a kazatele. Další kapitoly líčí krátké dny šťastného rodinného života ve Fulneku, Komenského odloučení od r odiny po událostech na Bílé hoře, smrt jeho milované choti a dětí.

Součástí souboru:

Nesmrtelný poutník: Díl 1-3 ( Mladá léta Jana Ámose, Do l... 1969 (3sv., 235 + 312 + 504, 2. vyd.)

Vyberte kus

Vytvořit poptávku

	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	179 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	159 Kč

O knize

Počet stran:	312
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorech

Jan Amos Komenský

Jan Amos Komenský, latinsky Iohannes Amos Comenius, německy Johann Amos Comenius byl poslední biskup Jednoty bratrské a jeden z největších českých myslitelů, filosofů a spisovatelů. Během svého života si získal renomé především jako pedagog, resp. teoretik pedagogiky a autor mnoha spisů z tohoto oboru. Byl jediným tvůrcem originální, filosoficky ukotvené pedagogické soustavy v českých zemích, zabýval se všeobecnou teorií výchovy, didaktikou, vytvořil speciální metodiku výuky jazyků a sám sepisoval originální učebnice. Už za Komenského života si získaly mimořádnou oblibu jeho jazykové příručky Janua linguarum reserata a Orbis sensualium pictus . Komenský je považován za zakladatele moderní pedagogiky a vysloužil si přízvisko „Učitel národů“. Literární odkaz Jana Amose Komenského, který byl coby nekatolík nucen od roku 1628 působit v exilu, je velmi obsáhlý a různorodý. Psal latinsky i bohatou a působivou češtinou. Tvořil spisy encyklopedické a jeho ideálem byla pansofie , objímající veškeré tehdejší vědění, zanechal však také díla teologická i teosofická, hymnologická i hymnografická či všenápravná . Do obecného povědomí se zapsal také jako autor nejslavnějšího česky psaného díla 17. století s názvem Labyrint světa a ráj srdce. Rodinné příjmení bylo Szeges. Jeho otec přijal pseudonym Komenský. Místo narození Jana Amos Komenského není známo. Jako pravděpodobná místa se uvádějí Uherský Brod nebo Nivnice . Občas se zmiňuje i Komňa (z čehož by mohl vzniknout přídomek Komenský, Comenius, jako jeho rodiště Komňu uváděli i někteří Komenského vrstevníci[...

Více od autora

Leontina Mašínová

Leontina Mašínová byla česká spisovatelka, autorka historických a historicko-biografických románů, sbírek pověstí a legend a dětské literatury. Narodila se v Plzni jako dcera lékárníka, dětství prožila v Plzni, Praze, Zbraslavicích a v Kutné Hoře, kam se rodina přestěhovala po smrti otce. Absolvovala kutnohorský učitelský ústav voršilek a až do předčasného odchodu do penze ze zdravotních důvodů v roce 1930 působila jako učitelka na měšťanských školách: nejprve v obcích Hrubý Jeseník, Loučeň a Pečky, od roku 1923 v Lázních Bělohrad. Krátce, ve školním roce 1920/21, učila na Slovensku v Liptovském Mikuláši. V Lázní Bělohrad žila až do konce svého života, po penzionování se plně věnovala literární tvorbě. Na všech svých působištích se zapojovala i do místního kulturního a veřejného života. Počátky jejího mimoškolního působení jsou spojeny s loutkovým divadlem, pro něž napsala několik her. Od počátku 20. let pracovala ve Společnosti přátel literatury pro mládež a přispívala do časopisů pro děti nebo dětských příloh novin . Později publikovala také v Časopise učitelském a Učitelských novinách nebo regionálním tisku. Významnou úlohu v jejím životě hrála víra: jako aktivní členka Českobratrské církve přispívala od 30. let do časopisů Český bratr, Jednota bratrská, Kostnické jiskry a Růžový palouček. Též redigovala Bratrský zpěvník . V Lázních Bělohrad spolupracovala s městským muzeem a kulturní a propagační komisí města, sbírala národopisné materiály. Město jí v roce 1945 udělilo čestné občanství, je zde i pohřbena na hřbitově na Byšičkách. Dílo Leontiny Mašínové zahrnuje více než 50 knih. Začínala jako autorka pohádkových her pro loutkové divadlo, nejmenším dětem byly určeny i její první práce, knížky veršů . Tvorba pro děti představuje podstatnou část jejího díla, později jsou to též pohádky, historické povídky a sbírky převyprávěných pověstí a l...

Více od autora