Paul Éluard, A Kroupa
Nepřerušená poezie : 1917-1952

1978 | Nakladatelství Mladá fronta

Podtitul 1917–1952. Svazek, přinášející v pečlivém výběru nejlepší verše francouzského lyrika lásky, naděje a boje za mír, představuje vedle básní milostných, občanských, politických a protiválečných zejména verše zrozené z úzkosti o ohroženou Francii v době druhé světové války. Podtitul 1917–1952. Svazek, přinášející v pečlivém výběru nejlepší verše francouzského lyrika lásky, naděje a boje za mír, představuje vedle básní milostných, občanských, politických a protiválečných …zejména verše zrozené z úzkosti o ohroženou Francii v době druhé světové války.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, ochranný obal
Počet stran:	142
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Sylvie Vodáková
Edice:	131. svazek ed. 131. svazek ed. Květy poezie
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 9. 2025 14:16
Číslo položky:	1377111

O autorech

Paul Éluard

Paul Éluard , vlastním jménem Eugène Emile Paul Grindel , byl francouzský básník, jeden ze zakladatelů surrealistického hnutí. Byl levicově orientován, antimilitarista, účastnil se protifašistického odboje. Narodil se v Saint-Denis v rodině účetního Clémenta Grindela a švadleny Jeanne Cousin. V první světové válce působil na frontě jako zdravotník, v té době se také stal antimilitaristou. Ve svých 16 letech onemocněl tuberkulózou, musel ukončit studia a odjet na léčbu do švýcarského sanatoria Davos. Tam také poznal svou první ženu Galu , se kterou se v roce 1917 oženil. Měli spolu dceru jménem Cécile. V té době začal Éluard psát své první básně, částečně inspirované Waltem Whitmanem. V roce 1918 jej objevil Jean Paulhan a představil ho André Bretonovi a Louisi Aragonovi - tím se stal ústřední postavou pařížské dadaistické skupiny, kde patřil k levému proudu . Později se přidal ke skupině surrealistů. Po manželské krizi, díky které hodně cestoval, se v roce 1924 vrací do Paříže. Do básní se promítají jeho problémy z tohoto období: vrátila se mu tuberkulóza a žena jej opustila se Salvadorem Dalím. V roce 1934 se oženil s modelkou jeho přátel Mana Raye a Pabla Picassa jménem Nusch , považovanou za jakéhosi maskota surrealistického hnutí. Během druhé světové války byl členem francouzského hnutí Résistance. Bojoval také svými básněmi, např. Svoboda , nebo Les sept poèmes d'amour en guerre . V roce 1942 se stal členem Francouzské komunistické strany, což mělo za následek jeho odklon od surrealismu. Později dokonce vyzdvihoval Stalina a prohlášením „mám dost práce s nevinnými, kteří prokazují svoji nevinnost, než abych měl čas na vinné, kteří se přiznali“ veřejně odsouhlasil popravu Kunderova přítele Záviše Kalandry . Zármutek z předčasné ...

Více od autora