Aleš Palán, Karel Pilík
Není trní bez růže

2007 | Karmelitánské nakladatelství

Karel Pilík v rozhovoru s Alešem Palánem s předmluvou Chiary Lubichové.

Když jsem se v roce 2001 při své návštěvě Prahy setkala v tamní sportovní hale s početnou rodinou českých a slovenských členů a příznivců našeho Díla, nemohla jsem nenazvat „hrdiny“ všechny ty, kteří byli jeho průkopníky za těžkých podmínek …ještě v období „mlčící církve“. Mezi nimi patří výsadní místo právě otci Karlu Pilíkovi, člověku, který výjimečným způsobem dokázal v sobě spojit typické charakteristiky svého národa s univerzálním světlem charismatu jednoty, jež bezvýhradně přijal za svůj životní styl. Karel Pilík v rozhovoru s Alešem Palánem s předmluvou Chiary Lubichové.

Když jsem se v roce 2001 při své návštěvě Prahy setkala v tamní sportovní hale s početnou rodinou českých a slovenských č…lenů a příznivců našeho Díla, nemohla jsem nenazvat „hrdiny“ všechny ty, kteří byli jeho průkopníky za těžkých podmínek ještě v období „mlčící církve“. Mezi nimi patří výsadní místo právě otci Karlu Pilíkovi, člověku, který výjimečným způsobem dokázal v sobě spojit typické charakteristiky svého národa s univerzálním světlem charismatu jednoty, jež bezvýhradně přijal za svůj životní styl.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	187 s., [12] s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071929581
ISBN:	9788071929581
Edice:	Rozhovory
Vydáno v:	Kostelní Vydří
Vystaveno:	4. 10. 2024 13:26
Číslo položky:	1018348

O autorech

Aleš Palán

Aleš Palán je novinář, publicista a spisovatel. V Brně nedokončil studium pedagogické fakulty, několik let se pak toulal po Československu. Je jedním ze signatářů Charty 77. V druhé polovině osmdesátých let pracoval jako noční hlídač, figurant a kopáč. Od roku 1993 se věnuje žurnalistice Vedl kurzy tvůrčího psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého a Vysoké škole kreativní komunikace. Za román Ratajský les a knihu rozhovorů Být dlužen za duši byl nominován na Magnesii Literu. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox toto ocenění získal. Za knihu rozhovorů Kdo chodí tmami dostal výroční cenu Českého literárního fondu, jeho rozhovory s Vítem Tajovským, bratry Reynkovými a s Ludvíkem Armbrusterem obsadily první místo v anketě Dobrá kniha Katolického týdeníku. Rozhovory s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině byly v anketě Lidových novin vyhlášeny Knihou roku. Jeho zatím poslední spis Jako v nebi, jenže jinak: nová setkání se samotáři z Čech a Moravy, obsahující rozhovory se solitéry z celé republiky, vyšel koncem roku 2019. Od února 2018 do března 2019 byl ředitelem nakladatelství Kalich. Nyní na volné noze.

Více od autora

Karel Pilík

Mons. ThLic. Karel Pilík se narodil 24.12.1918 v Praze. Vystudoval gymnázium v Praze-Libni, po maturitě studoval medicínu na Lékařské fakultě UK. Po dvou letech však fakultu opustil a přihlásil se ke studiu teologie. Byl poslán do Říma, kde žil v papežské koleji Nepomucenum a kde také studoval a dosáhl akademického titulu ThLic. V Římě prožil celou válku a na kněze byl vysvěcen 17.3.1945. Po válce se vrátil do Prahy a začal působit jako kněz v pražské arcidiecézi, rok byl kaplanem v Dolní Bělé u Plzně. V r. 1946 byl jmenován prefektem Arcibiskupského studentského konviktu v Příbrami, kde působil až do zrušení konviktu v r. 1948. Poté působil pouze tajně na různých místech republiky. Dne 18.8.1952 byl ale zatčen a v r. 1953 v Ostravě odsouzen za velezradu na 12 let vězení a k propadnutí veškerého majetku. Poté byl deportován do Leopoldova, kde byl vězněn do r. 1957. V tomto roce byl se skupinou dalších kněží převezen do Valdic. 9.5.1960 došlo k první rozsáhlé amnestii a podstatná část kněží a režimu nepohodlných osob byla podmínečně propuštěna. Tito kněží však nesměli působit v duchovní službě a pracovali jako dělníci. P. Pilík byl zaměstnán jako skladník ve velkém pražském podniku. Díky snahám tehdejšího pražského administrátora, biskupa a pozdějšího kardinála Františka Tomáška, který v r. 1968 vyvíjel značné úsilí, aby byl propuštěným kněžím navrácen státní souhlas k výkonu kněžské služby, byl P. Pilík na podzim tohoto roku jmenován farářem v pražském Karlíně. Působil zde až do r. 1990 a vyvíjel značnou činnost, o které neměl téměř nikdo tušení. Byl jedním z nejbližších poradců kardinála Tomáška a zároveň hlavním organizátorem růstu Hnutí fokoláre. Působil jako duchovní rádce nepředstavitelného množství lidí z nejrůznějších vrstev společnosti z nejbližšího okolí i ze vzdálených míst. Přes všechny zákazy i omezení byl vychovatelem dětí a mládeže, kteří na něho dodnes s vděčností vzpomínají. V době, kdy se komunistický režim snažil kněze co nejvíce izolovat, byl i...

Více od autora