Zdeněk Dienstbier, Miloslav Arient, Vladimír Kofránek
Nemoc z ozáření : se zvláštním zřetelem ke krevním změnám

1957 | Státní zdravotnické nakladatelství

Ve čtrnácti kapitolách radiobiologické studie jsou vysvětlovány četné experimentálně theoretické, klinické a obecně zdravotnické otázky. Devět kapitol. které uvádějí vlastní problematiku nemoci z ozáření, chronických poškození zářením, krevních změn, maligních onemocnění krvetvorby, genetických následků a léčení nemoci… z ozáření, tvoří důležitou průpravu k porozumění klinickému oddílu monografie. Ve čtrnácti kapitolách radiobiologické studie jsou vysvětlovány četné experimentálně theoretické, klinické a obecně zdravotnické otázky. Devět kapitol. které uvádějí vlastní problematiku nemoci z ozář…ení, chronických poškození zářením, krevních změn, maligních onemocnění krvetvorby, genetických následků a léčení nemoci z ozáření, tvoří důležitou průpravu k porozumění klinickému oddílu monografie.

Stav

Dobrý

razítko

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (29. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, razítko
Vazba:	pevná
Počet stran:	264 s., [3] l. obr. příl
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 3. 2024 13:34
Číslo položky:	778314

O autorech

Zdeněk Dienstbier

Zdeněk Dienstbier byl český lékař, onkolog, profesor nukleární medicíny a radiobiolog, bývalý prorektor Univerzity Karlovy a propagátor zdravého životního stylu. Narodil se v roce 1926 v Chrudimi do rodiny úředníka a matky v domácnosti, později sekretářky. Rodina žila krátce v Plzni, poté se trvale přestěhovala do Prahy, kde absolvoval reálné gymnázium na Vinohradech. V roce 1944 byl se spolužáky totálně nasazen, pracoval ve Skodawerke Smíchov. 5. května 1945 se zapojil do pražského povstání. Po skončení druhé světové války nahradil gymnazialní oktávu tříměsíční kurz a od září 1945 nastoupil na Lékařskou fakultu University Karlovy v Praze, na které promoval 30. září 1950. Následně si vzal za manželku inženýrku chemie Věru Volkovou. Měli dvě děti Jana a Helenu . Ve čtvrtém a pátém ročníku již pracoval na I. interní klinice FVL UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kam po absolutoriu nastoupil jako lékař. V roce 1951 se stal vědeckým aspirantem v suboboru rentgenové diagnostiky pod školitelem docentem Jiřím Holým, po kterém převzal oddělení rentgenoterapie. V roce 1954 obhájil kandidátskou práci a stal se odborným asistentem lékařské fakulty. Od září 1957 převzal vedení Fyzikálního ústavu FVL UK, který byl následně přejmenován na Ústav lékařské fyziky a později na Ústav lékařské biofyziky a nukleární medicíny. Habilitoval se prací na téma Nemoc z ozáření. Fakultní vědecká rada souhlasila se jmenováním pro obor biofyzika, ovšem fyzici v univerzitní vědecké radě se postavili proti. Proto byl jmenován docentem pro obor radiobiologie, prvním v Československu. Od roku 1960 se stal proděkanem lékařské fakulty pro vědu, v roce 1964 byl jmenován profesorem v oboru nukleární medicína, třetím evropským po Němci A.-W. Scheerovi a Italu V. Donatovi. Stejný rok obhájil také doktorskou dizertaci a získal titul doktor věd . S nástupem profesora Oldřicha Starého do úřadu rektora Unive...

Více od autora

Vladimír Kofránek

Narozen roku 1901 v Poděbradech, zemřel 13.4. 1964 v Hořicích v Podkrkonoší. Ing., docent, profesor odborné školy pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Práce v oboru.

Více od autora