Jakub Arbes
Němci v Čechách : historicko-politické rozpravy : (z materiálu k dějinám germanisace v Čechách)

1946 | Nakladatelství Melantrich

Historicko-politické rozpravy. Z materiálu k dějinám germanizace v Čechách. Slovem "Němec" autor v tomto spise nemíní ony krajany národnosti německé, tak zvané "české Němce", kteří pokládají země koruny české za svou vlast, ale onen druh Němců cizáků, kteří je za vlast nepokládají, zákony zde platné neuznávaj í a proto… také u nás žádných nároků na ochranu zákony mít nemohou a nesmějí, neboli jinými slovy jde o druh vetřelců, kteří opustili, nebo zcela zradili vlastní vlast německou a uchýlivše se do zemí koruny české, sledovali zde účely více méně nekalé, případně i velezrádné. Jde tedy výlučně o ten druh Němců-cizozemců, ke kterým se vztahuje starobylá česká píseň: Vyžeň Němce - cizozemce, svatý Václave! Historicko-politické rozpravy. Z materiálu k dějinám germanizace v Čechách. Slovem "Němec" autor v tomto spise nemíní ony krajany národnosti německé, tak zvané "české Němce", kteří pokládají země koru…ny české za svou vlast, ale onen druh Němců cizáků, kteří je za vlast nepokládají, zákony zde platné neuznávaj í a proto také u nás žádných nároků na ochranu zákony mít nemohou a nesmějí, neboli jinými slovy jde o druh vetřelců, kteří opustili, nebo zcela zradili vlastní vlast německou a uchýlivše se do zemí koruny české, sledovali zde účely více méně nekalé, případně i velezrádné. Jde tedy výlučně o ten druh Němců-cizozemců, ke kterým se vztahuje starobylá česká píseň: Vyžeň Němce - cizozemce, svatý Václave!

Stav

Dobrý

razítko, neautorská dedikace

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítko, neautorská dedikace
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	386
Jazyk:	česky
Edice:	13. svazek ed. 13. svazek ed. Dílo Jakuba Arbesa, Historicko-politické rozpravy
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 11. 2025 10:53
Číslo položky:	1463230

O autorovi

Jakub Arbes

Jakub Arbes byl český spisovatel a novinář. Sympatizoval s májovci, avšak neřadil se mezi ně, neboť tvořil za jiných okolností než oni. Narodil se v nezámožné rodině ševcovského mistra Jana Arbese a manželky Anny, rozené Winklerové , jako třetí ze čtyř dětí. V rodném Smíchově, který tehdy ještě nebyl součástí Prahy, strávil celé mládí. Chodil v letech 1851 až 1854 do farní maltézské školy u Panny Marie Vítězné na Malé Straně a poté měl jít do učení v oboru obuvnictví jako otec. Měl však velmi dobré výsledky ve škole, a proto jej rodiče poslali na studie. Začínal na nižší reálce u sv. Jakuba, kde se seznámil s Juliem Zeyerem. Pak pokračoval na novoměstské vyšší německé reálce v Mikulandské ulici, kde poznal Jana Nerudu jako učitele češtiny. Na škole zůstal do roku 1859. Poté sice od roku 1859 studoval v Praze polytechniku , ale více se věnoval jiným oborům a stal se žurnalistou a spisovatelem. 24. června 1867 se v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně oženil s Josefinou Rabochovou , dcerou soustružníka Jana Rabocha, S Josefinou měl již před svatbou dceru ; tato dcera však brzy zemřela. Dcera Olga o Jakuba Arbese pečovala do smrti a starala se i o jeho literární pozůstalost. Když Arbes ztratil zrak, diktoval dceři Olze své texty. Další dcera Polyxena žila po sňatku v Berlíně, syn Edgar zemřel jedenáctiletý. Začínal roku 1867 v redakci časopisu Hlas, krátce poté odešel do Kutné Hory do redakce jiného časopisu Vesna kutnohorská. V polovině roku 1868 se vrátil do Prahy, kde se stal odpovědným redaktorem Národních listů. Zde působil jako redaktor do roku 1877, tedy i v období od 1. listopadu 1868 do 1. května 1869, kdy titul musel být přejmenován na Naše listy. Zároveň psal do řady jiných listů na venkově. Za své články a vedení Národních listů byl německou porotou od...

Více od autora