Jan Drda
Němá barikáda

1970 | Nakladatelství Československý spisovatel

Jedná se o první prozaické ztvárnění událostí 2. světové války v české literatuře. Patří k Drdovým nejpopulárnějším dílům. Jedná se o první prozaické ztvárnění událostí 2. světové války v české literatuře. Patří k Drdovým nejpopulárnějším dílům.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~
Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	213
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 21., V Klubu mladých čtenářů 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 10. 2025 11:13
Číslo položky:	1419880

O autorovi

Jan Drda

Jan Drda byl český novinář, politik, spisovatel-prozaik a dramatik. Laureát Státní ceny a zasloužilý umělec . Narodil se v Příbrami jako syn dělníka a nalezenkyně. V roce 1921 ztratil matku, která zemřela při porodu dalšího dítěte. Jeho otec se po rozpadu svého druhého manželství dal na pití a od dětí odešel. Jana a jeho sestru Marii pak vychovával dědeček. Měl se vyučit klempířem, ale jeho babička prosadila, aby studoval na klasickém gymnáziu v Příbrami, kde roku 1934 maturoval a začal studovat filologii na pražské Karlově univerzitě. Od mládí psal povídky i hry pro ochotnické divadlo. Studium filologie nedokončil, zato už od roku 1932 přispíval do novin a časopisů. Svoji románovou prvotinu Městečko na dlani vydal v 25 letech. V letech 1937 až 1942 byl redaktorem Lidových novin, do kterých přispíval fejetony, črtami a reportážemi. Po osvobození přesídlil do Svobodných novin, později do deníku Práce, aby se v roce 1948 vrátil do Lidových novin, tentokrát jako jejich šéfredaktor . Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa, nicméně inklinoval k ní již před druhou světovou válkou a již tehdy tvrdil, že bude třeba pozavírat některé spisovatele, kteří se stavěli proti komunistickému vidění světa. Po Únoru 1948 zastával významné kulturní i politické funkce. V roce 1955 obdržel Řád republiky. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát obhájil ve volbách v roce 1954 a v parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do roku 1960. V letech 1949 až 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. Společně s Václavem Řezáčem se podíleli na vylučování nekomunistických autorů ze svazu spisovatelů, u některých z nich má podíl i na jejich odsouzení a věznění. Drda a Řezáč nevybíravě postupovali zejména proti katolicky orientovaným a ke katolicismu inklinujícím autorům jako byli Jakub Deml, Jan Zah...

Více od autora