Knihy
Beletrie
Česká literatura
Jan Drda
Němá barikáda a jiné povídky

Jan Drda
Němá barikáda a jiné povídky

1959 | Nakladatelství Československý spisovatel

Autor dokládá, že i prostí, mírumilovní lidé se stávali v revoluci přesvědčenými bojovníky a že právě oni jsou hrdiny květnových událostí. Je zde zdůrazněna myšlenka mezinárodní solidarity v boji proti fašismu. Některé povídky byly zfilmovány. Autor dokládá, že i prostí, mírumilovní lidé se stávali v revoluci přesvědčenými bojovníky a že právě oni jsou hrdiny květnových událostí. Je zde zdůrazněna myšlenka mezinárodní solidarity v boji prot…i fašismu. Některé povídky byly zfilmovány.

Vyberte kus s kódem LETO26: 37 Kč

Stav

Mírně opotřebená

potrhaná obálka, neautorská dedikace

Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

Další varianty

Stav Mírně opotřebená potrhaná obálka, neautorská dedikace	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026	~~79 Kč~~ LETO26: 37 Kč
Stav Dobrý bez obálky, lehce zašlé desky, lehce zkosený hřbet, lehce zašlá ořízka	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026	~~79 Kč~~
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, potrhaná obálka, neautorská dedikace
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	239
Jazyk:	česky
Edice:	224. svazek ed. 224. svazek ed. Žatva, Žatva : novinky české prózy
Vydání:	18. rozšířené vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 7. 2024 12:14
Číslo položky:	906162

O autorovi

Jan Drda

Jan Drda byl český novinář, politik, spisovatel-prozaik a dramatik. Laureát Státní ceny a zasloužilý umělec . Narodil se v Příbrami jako syn dělníka a nalezenkyně. V roce 1921 ztratil matku, která zemřela při porodu dalšího dítěte. Jeho otec se po rozpadu svého druhého manželství dal na pití a od dětí odešel. Jana a jeho sestru Marii pak vychovával dědeček. Měl se vyučit klempířem, ale jeho babička prosadila, aby studoval na klasickém gymnáziu v Příbrami, kde roku 1934 maturoval a začal studovat filologii na pražské Karlově univerzitě. Od mládí psal povídky i hry pro ochotnické divadlo. Studium filologie nedokončil, zato už od roku 1932 přispíval do novin a časopisů. Svoji románovou prvotinu Městečko na dlani vydal v 25 letech. V letech 1937 až 1942 byl redaktorem Lidových novin, do kterých přispíval fejetony, črtami a reportážemi. Po osvobození přesídlil do Svobodných novin, později do deníku Práce, aby se v roce 1948 vrátil do Lidových novin, tentokrát jako jejich šéfredaktor . Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa, nicméně inklinoval k ní již před druhou světovou válkou a již tehdy tvrdil, že bude třeba pozavírat některé spisovatele, kteří se stavěli proti komunistickému vidění světa. Po Únoru 1948 zastával významné kulturní i politické funkce. V roce 1955 obdržel Řád republiky. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát obhájil ve volbách v roce 1954 a v parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do roku 1960. V letech 1949 až 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. Společně s Václavem Řezáčem se podíleli na vylučování nekomunistických autorů ze svazu spisovatelů, u některých z nich má podíl i na jejich odsouzení a věznění. Drda a Řezáč nevybíravě postupovali zejména proti katolicky orientovaným a ke katolicismu inklinujícím autorům jako byli Jakub Deml, Jan Zah...

Více od autora