Knihy
Historie
Africká historie
Bedřich Hrozný
Nejstarší dějiny Přední Asie a Indie

Bedřich Hrozný
Nejstarší dějiny Přední Asie a Indie

1943 | Nakladatelství Melantrich

Kniha významného českého orientalista shrnující dobový stav bádaní o nejstarších dějinách Malé Asie, Palestiny, Egypta, Mezopotámie, Indie a Kréty. Zahrnuje také dodatek „Pokus o rozluštění pseudo-hieroglyfického písma byblijského“. Kniha významného českého orientalista shrnující dobový stav bádaní o nejstarších dějinách Malé Asie, Palestiny, Egypta, Mezopotámie, Indie a Kréty. Zahrnuje také dodatek „Pokus o rozluštění pseudo-hie…roglyfického písma byblijského“.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lepená obálka

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý lepená obálka	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 45 Kč
Stav Dobrý lehce zašlá obálka	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
Stav Dobrý místy žluté flíčky, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 19 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	223 , [2] listy obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydání:	2., rozšířené a přepracované vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 11. 2023 13:48
Číslo položky:	684403

O autorovi

Bedřich Hrozný

Bedřich Hrozný byl mezinárodně uznávaný český klínopisec a orientalista, který rozluštil jazyk starověkých Chetitů a položil tak základy oboru chetitologie. Na Filozofické fakultě UK v Praze založil a řídil Seminář pro klínopisné badání a dějiny starého Orientu, v letech 1926–1927 byl děkanem Filozofické fakulty UK a v letech 1939–1940 rektorem UK, který se odvážně postavil německým vojákům zasahujícím proti českým studentům na půdě Právnické fakulty UK. Když vstoupili do atria právnické fakulty, postavou vysoký Bedřich Hrozný stál rozkročen na schodech a zařval: "Ven darebáci! Toto je akademická půda". Vojáci tehdy opravdu odešli. Narodil se v Lysé nad Labem jako syn evangelického faráře. Studoval na Akademickém gymnáziu v Praze, středoškolská studia dokončil na gymnáziu v Kolíně , kde ho učil nadšený orientalista Justin Václav Prášek. Kromě tehdy povinné latiny a klasické řečtiny se naučil základům hebrejštiny a arabštiny. Ve svých studiích pokračoval na přání otce na bohoslovecké fakultě vídeňské univerzity. Zde vydržel pouhý jeden semestr a přestoupil na fakultu filosofickou, na níž se věnoval zejména orientálním jazykům, především akkadštině, aramejštině, etiopštině, sanskrtu a sumerštině. Za dobu svého studia zvládl celkem deset orientálních jazyků. V roce 1901 získal doktorát a stipendium na Berlínské univerzitě. Ta spolu s Oxfordskou univerzitou tehdy představovala špičkové badatelské pracoviště orientalistiky. Těžištěm jeho vědecké práce byl klínopis, tedy studium sumerských a akkadských textů. V roce 1904 odjel s prof. Ernstem Sellinem do Turecka, Sýrie, Palestiny a Egypta, kde se podílel na vydávání klínopisných textů. Po návratu do Vídně pracoval v Univerzitní knihovně, kde roku 1909 získal definitivu. V tomto roce se i oženil. V roce 1906 při pobytu v Malé Asii byl německou expedicí objeven velký archív chetitských ...

Více od autora