Knihy
Beletrie
Česká literatura
Jiří Mahen
Nejlepší dobrodružství

Jiří Mahen
Nejlepší dobrodružství

1955 | Nakladatelství Československý spisovatel

Nejlepší dobrodružství Jiří Mahen Obsah: Profesor Jan Gryga se přestěhoval do Brna na odpočinek. Hledá si byt a práci. V zapadlých hospůdkách na březích Svratky poznává život cihlářů a seznamuje se s neznámou černou dívkou, která nepřívětivě stopuje jeho potulky okolím. Tak poznal smutný životní román Lukáše Hertla. Je… to vynálezce, člověk všech zaměstnání a všech zemí, který se ve Vídni oženil s krásnou Viktorií. Avšak mladá paní onemocněla spavou chřipkou,, jejíž následky jsou strašné. Pozbyla všech rozumových schopností,je ubohou troskou. Manželé se odstěhovali do vilky na brněnském Červeném kopci a Hertl provádí poslední marné pokusy vrátit nemocné zdraví strachem nebo leknutím. Za těchto poměrů seznamuje se s Hertlem černá dívka – medička Matylda. Zná ho již dávno z fotografie, neboť její matka byla přítelkyní rodiny nešťastné Viktorie. Energická Matylda miluje Hertla již dávno. Vidí, jak marně ubíjí své nadání a rozlet opatrováním beznadějně choré a s prof. Grygou ho konečně přesvědčí, že jeho životní úkol je pokračování v práci. Hertl odjíždí s Matyldou do ciziny na nové výboje. Gryga bude ošetřovat nemocnou. Jeho láska je „rytířství k ženě, pomoc opuštěným, úcta k ženství, klid do budoucnosti, velká oddanost do nejmenší drobnosti…trpělivost bez konce a za to za vše podle lidského rčení nic, pranic! Nejlepší dobrodružství Jiří Mahen Obsah: Profesor Jan Gryga se přestěhoval do Brna na odpočinek. Hledá si byt a práci. V zapadlých hospůdkách na březích Svratky poznává život cihlářů a seznamuje se s …neznámou černou dívkou, která nepřívětivě stopuje jeho potulky okolím. Tak poznal smutný životní román Lukáše Hertla. Je to vynálezce, člověk všech zaměstnání a všech zemí, který se ve Vídni oženil s krásnou Viktorií. Avšak mladá paní onemocněla spavou chřipkou,, jejíž následky jsou strašné. Pozbyla všech rozumových schopností,je ubohou troskou. Manželé se odstěhovali do vilky na brněnském Červeném kopci a Hertl provádí poslední marné pokusy vrátit nemocné zdraví strachem nebo leknutím. Za těchto poměrů seznamuje se s Hertlem černá dívka – medička Matylda. Zná ho již dávno z fotografie, neboť její matka byla přítelkyní rodiny nešťastné Viktorie. Energická Matylda miluje Hertla již dávno. Vidí, jak marně ubíjí své nadání a rozlet opatrováním beznadějně choré a s prof. Grygou ho konečně přesvědčí, že jeho životní úkol je pokračování v práci. Hertl odjíždí s Matyldou do ciziny na nové výboje. Gryga bude ošetřovat nemocnou. Jeho láska je „rytířství k ženě, pomoc opuštěným, úcta k ženství, klid do budoucnosti, velká oddanost do nejmenší drobnosti…trpělivost bez konce a za to za vše podle lidského rčení nic, pranic!

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	295
Jazyk:	česky
Edice:	Dílo Jiřího Mahena
Vydání:	Vydání 3., v Československém spisovateli vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 8. 2025 8:58
Číslo položky:	1335946

O autorovi

Jiří Mahen

Jiří Mahen, vlastním jménem Antonín Vančura , byl český básník, novinář, dramaturg, knihovník, režisér a divadelní kritik. Narodil se v rodině čáslavského krupaře Antonína Vančury a jeho manželky Elišky, rozené Chobotové. Pokřtěn byl jako Antonín Václav Josef Vančura. Rodina se v roce 1897 přestěhovala do Dubé, kde navštěvoval německou měšťanskou školu. Gymnázium studoval v Čáslavi a Mladé Boleslavi, kde roku 1902 maturoval. Již v té době se podílel na přípravě studentských časopisů, spolu se svým přítelem Rudolfem Těsnohlídkem. Dědové Vladislava Vančury a Jiřího Mahena byli bratři. Svůj rod odvozovali od zemanů Vančurů z Řehnic; tento původ inspiroval Vančuru k napsání Markéty Lazarové. Mahena inspirovala historie rodu ke hře Mrtvé moře o selské rebelii na Čáslavsku, kde byl předobrazem jeho praděd Jan Vančura. V obtížných finančních podmínkách i se zdravotními problémy studoval v Praze filozofickou fakultu, obory čeština a němčina. Spolupracoval s anarchistickým časopisem Nový kult a časopisem Moderní život, který byl tiskovým orgánem uměleckého spolku Syrinx. Seznámil se tak především s okruhem umělců scházejících se ve vile S. K. Neumanna, jako byl František Gellner, Jaroslav Hašek či Fráňa Šrámek. Státní závěrečnou zkoušku nesložil a v letech 1907–1910 učil jako suplent na reálce v Hodoníně a poté na obchodní škole v Přerově. Roku 1910 se přestěhoval do Brna, kde působil po zbytek života. V letech 1909–1919 byl redaktorem Lidových novin; odsud přešel do deníku Svoboda, v němž byl zaměstnán do roku 1936. V letech 1918–1920 působil jako dramaturg Národního divadla Brno. Od roku 1921 byl knihovníkem, později ředitelem tehdejší Veřejné knihovny města Brna. Dne 6. října 1919 v Brně uzavřel občanský sňatek s Karlou Haselmannovou . Manželství bylo bezdětné. Podle odkazu vdovy je dnes ve vilce, kde žili, knihovna a Mahenův památník. O svém manželství napsala vzpomínkovou k...

Více od autora