Marie Majerová
Nejkrásnější svět

1951 | Nakladatelství Svoboda

Románový obraz českého života na vsi a v Praze od doby před 1. válkou až po prosincové události r. 1920. Ze tří dcer tyranského venkovského mlynáře se zájem autorčin soustřeďuje na nejmladší citlivou Lenku, která v ovzduší pudového násilí a strašné bídy vesnické chudiny poznává třídní rozvrstvení na vsi, odmítá se trp…ně podrobit krutému a bezohlednému životu ponižující ženy-služky a vedena spolužákem, social. redaktorem, stává se organisátorkou vesnické zemědělské chudiny. Její vzdor proti kořistnictví vlastní vrstvy se mění ve vzdor proti společ. řádu vůbec. Lenka na rozdíl od svých sester, unikajících z toho všeho výhodným sňatkem, probojovává se posléze ze zmatků svého srdce v ovzduší válečné Prahy k názorům revolucionářky a vyzrává v socialistku ve zmatcích poválečné doby přímo uprostřed lidu, na cestách za pracujícími. Za války pracuje v nemocnici a pro dělnické hnutí a přerůstá konečně i svého druha z dětství, který se v rozhodných chvílích ukázal jako slaboch. V revolučním kvasu je odhodlána bojovat za nejkrásnější svět spravedlnosti bez křivd a násilí. V prosincových bouřích se účastní doma pokusu zemědělského proletariátu o zábor statkářské půdy. Ani po dočasné porážce nepřestává věřit v konečné vítězství ideí svého "nejkrásnějšího světa". Románový obraz českého života na vsi a v Praze od doby před 1. válkou až po prosincové události r. 1920. Ze tří dcer tyranského venkovského mlynáře se zájem autorčin soustřeďuje na nejmladší citlivou… Lenku, která v ovzduší pudového násilí a strašné bídy vesnické chudiny poznává třídní rozvrstvení na vsi, odmítá se trpně podrobit krutému a bezohlednému životu ponižující ženy-služky a vedena spolužákem, social. redaktorem, stává se organisátorkou vesnické zemědělské chudiny. Její vzdor proti kořistnictví vlastní vrstvy se mění ve vzdor proti společ. řádu vůbec. Lenka na rozdíl od svých sester, unikajících z toho všeho výhodným sňatkem, probojovává se posléze ze zmatků svého srdce v ovzduší válečné Prahy k názorům revolucionářky a vyzrává v socialistku ve zmatcích poválečné doby přímo uprostřed lidu, na cestách za pracujícími. Za války pracuje v nemocnici a pro dělnické hnutí a přerůstá konečně i svého druha z dětství, který se v rozhodných chvílích ukázal jako slaboch. V revolučním kvasu je odhodlána bojovat za nejkrásnější svět spravedlnosti bez křivd a násilí. V prosincových bouřích se účastní doma pokusu zemědělského proletariátu o zábor statkářské půdy. Ani po dočasné porážce nepřestává věřit v konečné vítězství ideí svého "nejkrásnějšího světa".

Vyberte kus s kódem LETO26: 34 Kč

Stav

Dobrý

neautorská dedikace

Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026	~~59 Kč~~ LETO26: 34 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	pevná
Počet stran:	327
Jazyk:	česky
Vydání:	8. vyd., ve Svobodě 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 4. 2024 9:51
Číslo položky:	811837

O autorovi

Marie Majerová

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla česká prozaička, komunistická novinářka, překladatelka a národní umělkyně . Její rodiče byli František Bartoš, řezník v Úvalech a Barbora Bartošová-Jarošová. Narodila se v domě čp. 18 . Měla mladšího bratra Josefa, který však zemřel v sedmi měsících na zápal plic. Otec se oběsil v lese roku 1886, když byly Marii čtyři roky. Po jeho smrti se matka s dcerou přestěhovala do Prahy, kde našla pomocí svého švagra práci jako šička potahů na čalouněný nábytek. V roce 1890 se provdala za vysloužilého poddůstojníka Aloise Majera, jeho příjmení Marie převzala zpočátku jako pseudonym a od roku 1921 je používala jako oficiální občanské příjmení. Matka si zařídila malý uzenářský krámek. V roce 1894 otčím získal práci v kladenských ocelárnách a rodina se přestěhovala do nedalekého Újezda, později se usadili v Kročehlavech. Narodily se jim další dvě dcery. Otčím střídal zaměstnání, byl odborovým funkcionářem a Marii přivedl mezi socialistickou mládež. Mládí prožila na Kladně v domě čp. 207 , kde také absolvovala měšťanku. Marie chtěla být učitelkou a matka ji v roce 1896 zapsala do německé klášterní školy v Horažďovicích, aby se zdokonalila v němčině. Nedostatek peněz jí zabránil pokračovat ve studiu a v roce 1898 musela jít sloužit k bohatým příbuzným do Budapešti. Po roce služby se vrátila k rodičům a krátkou dobu působila jako písařka v Praze. Zapojila se aktivně do dělnických akcí a schůzí, byla členkou divadelního ochotnického souboru, navštěvovala Dělnickou akademii a večerní obchodní školu. Byla pracovitá a ambiciózní, hodně četla. Od roku 1899 bydlela v Praze, kde se stýkala s mladými pokrokovými intelektuály z okruhu kolem S. K. Neumanna. Na stránkách sociálnědemokratického tisku jí začaly vycházet první povídky. Měla milostný poměr s básníkem Franti...

Více od autora