Grigorij Jakovlevič Baklanov
Navždy jim bude devatenáct

1981 | Lidové nakladatelství

Hrdinou románu z Velké vlastenecké války je mladý poručík, který po prvních bojových zkušenostech, pobytu v nemocnici a prchavých okamžicích první lásky umírá na zranění při transportu a jemuž už navždy bude devatenáct. Hrdinou románu z Velké vlastenecké války je mladý poručík, který po prvních bojových zkušenostech, pobytu v nemocnici a prchavých okamžicích první lásky umírá na zranění při transportu a jemuž už navž…dy bude devatenáct.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč
	Stav Mírně opotřebená natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 29 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	193
Jazyk:	česky
Překladatel:	Milan Horák, M Horák
Edice:	122. svazek ed. 122. svazek ed. M knihy, M
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 10. 2024 11:13
Číslo položky:	1034503

O autorovi

Grigorij Jakovlevič Baklanov

Grigorij Jakovlevič Baklanov byl ruský spisovatel a filmový scenárista. Narodil se v židovské rodině jako Grigorij Fridman, příjmení Baklanov používal od roku 1952. Od roku 1942 byl členem komunistické strany. Za druhé světové války narukoval jako dobrovolník k dělostřelectvu a bojoval v řadách Jihozápadního frontu. V roce 1943 byl nedaleko Záporoží raněn. V roce 1945 obdržel Řád rudé hvězdy. Jeho starší bratr ve válce padl. V roce 1951 absolvoval Gorkého literární institut a otiskl první povídku v časopise Kresťjanka, v roce 1956 byl přijat do Svazu spisovatelů SSSR a o rok později mu vyšla první kniha. Psal o svých zkušenostech z války, byl představitelem proudu nazývaného „poručická próza“, zaměřeného na individuální osudy mladých řadových vojáků. V roce 1964 napsal knihu Červenec 1941, která kvůli kritice stalinských čistek ve vedení armády mohla vyjít až o čtrnáct let později. Je autorem scénářů k filmům Chvějící se země a Bylo to v máji, jeho knihy vyšly ve 36 zemích. V roce 1982 mu byla udělena Státní cena SSSR. V roce 1986 se stal šéfredaktorem časopisu Znamja. Publikoval v něm dlouho zakázaná díla, hlásil se k politice glasnosti a vyzýval ke stažení sovětské armády z Afghánistánu. Angažoval se v organizaci Memorial, v roce 1993 byl jedním ze signatářů Dopisu čtyřiceti dvou na podporu politických a hospodářských reforem. V letech 1996 až 2001 byl členem rady ruského prezidenta pro kulturu.

Více od autora