Vladimír Diviš, Josef Vlček
Návrat zlatého vězně : historie čs. měnového zlata 1938-1982

1985 | Nakladatelství Novinář

Není třeba dávat čtenáři nějaké hádanky. I bez nápovědy každý ví, že „zlatým vězněm“ je míněno československé měnové zlato, které se počátkem roku 1982 po 43 letech vrátilo zpět do vlasti. Jeho osudy přibližuje právě tato kniha autorů Vladimíra Diviše a Josefa Vlčka. Na jejích stránkách jsou podrobně popsány peripetie …drzé nacistické loupeže našeho zlata z roku 1939, která nebyla ničím jiným, než předem pečlivě promyšlenou a naplánovanou akcí Reichsbanky a předních finančních kruhů Hitlerovy říše. Bez viny v této souvislosti však nejsou ani další aktéři kapitalistického světa, kteří svou politikou ústupků Hitlerovi dospěli až k mnichovské zradě na československém lidu.

Československo však nebylo jedinou zemi, která měla příležitost získat trpké zkušenosti s německým fašismem. Po jeho porážce v roce 1945 se uskutečnila tzv. pařížská konference 18 zemí vítězné protihitlerovské koalice, na niž bylo rozhodnuto o způsobu rozdělení fašisty nakradeného a po válce nalezeného zlata náhradou za uloupená množství tohoto kovu. Konkrétním výsledkem jednání této konference bylo ustavení tzv. Tripartitní komise, která měla provést zmíněné náhrady jednotlivým poškozeným státům.
Historie československého měnového zlata je současně historii protiprávního zazdržování nám přidělené náhrady ve Spojených státech a Velké Británii . Přehled mezivládních jednáni mezi ČSSR na jedné straně a USA a Velkou Británii na druhé straně v letech 1947 až 1982 však není suchým výčtem faktů a události. Autoři na jejich pozadí postihli i působeni jednotlivých politických skupin v USA, rozpory mezi vládními orgány a legislativou, citelný vliv různých lobbystických skupin v Kongresu USA na rozhodováni členů amerického zákonodárného sboru, včetně pokusů o soudní zabaveni našeho měnového zlata atd. Poutavé je však i líčeni technických okolností návratu 18,4 tuny zlata do ČSSR, provázené pochopitelné nezbytnými bezpečnostními opatřeními.

Kniha Vladimíra Diviše a Josefa Vlčka Návrat zlatého vězně se tak fakticky stává vůbec první prací, která se souhrnně a v širokých historických i současných zahraničně politických souvislostech zabývá osudy československého měnového zlata v uplynulých letech. Není třeba dávat čtenáři nějaké hádanky. I bez nápovědy každý ví, že „zlatým vězněm“ je míněno československé měnové zlato, které se počátkem roku 1982 po 43 letech vrátilo zpět do vlasti. Jeho osudy …přibližuje právě tato kniha autorů Vladimíra Diviše a Josefa Vlčka. Na jejích stránkách jsou podrobně popsány peripetie drzé nacistické loupeže našeho zlata z roku 1939, která nebyla ničím jiným, než předem pečlivě promyšlenou a naplánovanou akcí Reichsbanky a předních finančních kruhů Hitlerovy říše. Bez viny v této souvislosti však nejsou ani další aktéři kapitalistického světa, kteří svou politikou ústupků Hitlerovi dospěli až k mnichovské zradě na československém lidu.

Československo však nebylo jedinou zemi, která měla příležitost získat trpké zkušenosti s německým fašismem. Po jeho porážce v roce 1945 se uskutečnila tzv. pařížská konference 18 zemí vítězné protihitlerovské koalice, na niž bylo rozhodnuto o způsobu rozdělení fašisty nakradeného a po válce nalezeného zlata náhradou za uloupená množství tohoto kovu. Konkrétním výsledkem jednání této konference bylo ustavení tzv. Tripartitní komise, která měla provést zmíněné náhrady jednotlivým poškozeným státům.
Historie československého měnového zlata je současně historii protiprávního zazdržování nám přidělené náhrady ve Spojených státech a Velké Británii . Přehled mezivládních jednáni mezi ČSSR na jedné straně a USA a Velkou Británii na druhé straně v letech 1947 až 1982 však není suchým výčtem faktů a události. Autoři na jejich pozadí postihli i působeni jednotlivých politických skupin v USA, rozpory mezi vládními orgány a legislativou, citelný vliv různých lobbystických skupin v Kongresu USA na rozhodováni členů amerického zákonodárného sboru, včetně pokusů o soudní zabaveni našeho měnového zlata atd. Poutavé je však i líčeni technických okolností návratu 18,4 tuny zlata do ČSSR, provázené pochopitelné nezbytnými bezpečnostními opatřeními.

Kniha Vladimíra Diviše a Josefa Vlčka Návrat zlatého vězně se tak fakticky stává vůbec první prací, která se souhrnně a v širokých historických i současných zahraničně politických souvislostech zabývá osudy československého měnového zlata v uplynulých letech.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	221 s., [15] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Vydání:	2., dopl. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 3. 2024 12:43
Číslo položky:	788232

O autorech

Josef Vlček

Josef Vlček byl moravský katolický aktivista, vydavatel a předseda Matice cyrilometodějské. V devíti letech vstoupil jako čekatel do salesiánské kongregace ve Fryšťáku, kde pak setrval až do roku 1939. V mládí byl hodně činný v katolickém sportovním hnutí Orel, za který byl ještě počátkem roku 1939 účasten na evropském sletu katolických sportovních organizací v Jugoslávii. Ve Fryšťáku dálkově vystudoval gymnázium. Roku 1939 následně po dohodě s představenými a na základě přání otce Ignáce Stuchlého, který jej výrazně ovlivnil v jeho duchovním vývoji, z kongregace odešel a vstoupil do Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci a ke studiu na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě. Studia byl však nucen po zrušení všech českých vysokých škol přerušit a jen díky štěstí se vyhýbal nuceným pracím v Německu . Po roce 1945 působil jako generální tajemník Matice cyrilometodějské, po roce 1948 zastupoval biskupa Štěpána Trochtu ve vyjednávání mezí církví a státem za udržení církevního školství. Roku 1947 se navíc stal tajemníkem Ústředí svobodných škol. V srpnu 1948 se oženil s Ludmilou Schönweitzovou, nedlouho poté se jim narodila dcera Jana. Rodinné štěstí však netrvalo dlouho. Po vyhrocení situace v roce 1949 byl přinucen spolu se skupinou dalších lidí k útěku za hranice. Ten se však nepodařil – skupina byla vyzrazena a Vlček byl spolu se skupinou dalších katolických intelektuálů ve vykonstruovaném politickém procesu Valena a spol. v první instanci odsouzen k trestu smrti, který mu následně byl změněn na 21 let vězení. Byl vězněn celkem deset let. Během výkonu trestu pracoval jako vězeň v uranových dolech v Jáchymově. Propuštěn byl po amnestii v roce 1960. V roce 1968 se stal tajemníkem Díla koncilové obnovy olomoucké arcidiecéze a pracoval jako v olomoucké pobočce tiskového družstva Logos. Dílo bylo však nastupující normalizací zakáz...

Více od autora