Heinrich Harrer
Návrat do Tibetu

1991 | Nakladatelství Panorama

Rakušan H. Harrer, sportovec a cestovatel, se spolu s horolezcem Aufschnaiterem dostal do Tibetu za neobvyklých okolností – cestou z expedice na Nangá Parbat je v Indii zastihla druhá světová válka a oba byli internováni v britském táboře, odkud po dramatickém útěku došli zpola legálně, zpola nazapřenou až do Lhasy. An…i po nedobrovolném odchodu z Tibetu, r. 1951, se Harrer nepřestal o tuto zemi zajímat. Z původního obdivovatele se stal skutečný znalec tibetské problematiky z období posledního, čtrnáctého dalajlamy. V knize Návrat do Tibetu srovnává autor Tibet z prvního pobytu v letech 1944–51 s Tibetem současným, kam se vrátil v osmdesátých letech. Setkává se zde z mnoha starými přáteli, navštěvuje staré kulturní památky, ale nedává se oklamat líbivým turistickým nánosem některých z nich, protože si uvědomuje ztráty tradičního kulturního významu. Sleduje celou linii změn v této oblasti bohužel vesměs v neprospěch země. Přirozená autorita dalajlamy například je nenahraditelná, protože dalajlamové již od 15. stol. představovali v Tibetu vládce země místo dřívějších králů a nynější instituce pančhenlamů je spíše církevní záležitost. Nynější dalajlama emigroval v roce 1959 do Indie. Pančhenlama dosazený na jeho místo nikdy nezískal patřičnou autoritu. Ačkoli H. Harrer není přílišným optimistou stran politické budoucnosti Tibetu, pevně věří na přetrvání tibetské kultury. Svou knihu autor dokumentuje množstvím černobílých a barevných fotografických záběrů.

Obsahuje též prohlášení Jeho svatosti dalajlamy k 31. výročí Tibetského národního povstání.

48 s. obr. příl. : il. Rakušan H. Harrer, sportovec a cestovatel, se spolu s horolezcem Aufschnaiterem dostal do Tibetu za neobvyklých okolností – cestou z expedice na Nangá Parbat je v Indii zastihla druhá světová válka a …oba byli internováni v britském táboře, odkud po dramatickém útěku došli zpola legálně, zpola nazapřenou až do Lhasy. Ani po nedobrovolném odchodu z Tibetu, r. 1951, se Harrer nepřestal o tuto zemi zajímat. Z původního obdivovatele se stal skutečný znalec tibetské problematiky z období posledního, čtrnáctého dalajlamy. V knize Návrat do Tibetu srovnává autor Tibet z prvního pobytu v letech 1944–51 s Tibetem současným, kam se vrátil v osmdesátých letech. Setkává se zde z mnoha starými přáteli, navštěvuje staré kulturní památky, ale nedává se oklamat líbivým turistickým nánosem některých z nich, protože si uvědomuje ztráty tradičního kulturního významu. Sleduje celou linii změn v této oblasti bohužel vesměs v neprospěch země. Přirozená autorita dalajlamy například je nenahraditelná, protože dalajlamové již od 15. stol. představovali v Tibetu vládce země místo dřívějších králů a nynější instituce pančhenlamů je spíše církevní záležitost. Nynější dalajlama emigroval v roce 1959 do Indie. Pančhenlama dosazený na jeho místo nikdy nezískal patřičnou autoritu. Ačkoli H. Harrer není přílišným optimistou stran politické budoucnosti Tibetu, pevně věří na přetrvání tibetské kultury. Svou knihu autor dokumentuje množstvím černobílých a barevných fotografických záběrů.

Obsahuje též prohlášení Jeho svatosti dalajlamy k 31. výročí Tibetského národního povstání.

48 s. obr. příl. : il.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	121 , 48 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070382252
ISBN:	9788070382257
Překladatel:	Stanislava Hřebíčková
Edice:	Cesty
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 10. 2025 9:8
Číslo položky:	1426785

O autorovi

Heinrich Harrer

Heinrich Harrer byl členem nacistických oddílů SS rakouský horolezec, cestovatel, geograf, fotograf a spisovatel. Narodil se v korutanském Hüttenbergu v rodině poštovního úředníka. Od roku 1933 do roku 1938 studoval geografii a sport na Univerzitě Karla Franzense ve Štýrském Hradci. Od mládí se věnoval lyžování a horolezectví. Mezi jeho předválečnými výkony vyniká zejména prvovýstup Severní stěny švýcarského Eigeru, který společně se skupinou rakousko-německých horolezců uskutečnil v roce 1938. Od roku 1933 byl členem nacistických oddílů SA a postupně zde získal hodnost Oberscharführer. V roce 1938 po anšlusu Rakouska vstoupil do NSDAP a oddílů SS. Toto po válce sám označil jako hloupou chybu a ideologický omyl. V létě roku 1939 odjel s německou expedicí do Tibetu. Jel s horolezeckým oddílem do Himálaje, kde cílem byl průzkum pákistánské osmitisícovky Nanga Parbat. Krátce po začátku druhé světové války v roce 1939 byl zajat britskou koloniální správou a internován společně s dalšími asi tisíci válečnými zajatci v indickém Déhrádúnu. Z internačního tábora se mu podařilo utéct, a protože potřeboval rychle zmizet z indického území, uchýlil se do Tibetu. Zde přečkal zbytek druhé světové války a několik poválečných let. Roku 1952 se vrátil do Evropy, odkud podnikal řadu etnografických a horolezeckých expedicí. Tou dobou byl již poměrně známou osobností a v letech 1965–1983 vysílala televize ARD pořad „Reportáže Heinricha Harrera“ . Přátelil se mj. se švédským cestovatelem Svenem Hedinem. Napsal více než 20 knih. Jeho nejznámějšími knihami jsou Sedm let v Tibetu a Návrat do Tibetu. Sedm let v Tibetu je bestseller popisující, jak společně s Peterem Aufschnaiterem utekli z britského internačního tábora v Indii, následné roky strávené v Tibetu i své přátelství se současným dalajlámou Tändzinem Gjamccho, jemuž dělal učitele angl...

Více od autora