Vladimír Šmilauer
Nauka o českém jazyku : pomocná kniha pro vyučování na školách 2. cyklu

1982 | Státní pedagogické nakladatelství

Práce, jež se vyhýbá názvu mluvnice, přináší v netradičním, avšak přísně systematickém a přehledném uspořádání - založeném na rozlišení dvou základních jednotek jazykové stavby, slova a věty - výklady z české mluvnice a zčeských pomezních mluvnických nauk. Pojednání o slově zahrnuje výklad o druzích slov, významu slov,… slovní zásobě a jejích změnách , tvarosloví, vnější formě slov, a to zvukové a písemné a o víceslovných pojmenovávacích jednotkách . Pojednání o větě obsahuje výklad o její formě zvukové i grafické a o pořádku slov. Práci doplňuje celková charakteristika češtiny. Práce, jež se vyhýbá názvu mluvnice, přináší v netradičním, avšak přísně systematickém a přehledném uspořádání - založeném na rozlišení dvou základních jednotek jazykové stavby, slova a věty - výklady… z české mluvnice a zčeských pomezních mluvnických nauk. Pojednání o slově zahrnuje výklad o druzích slov, významu slov, slovní zásobě a jejích změnách , tvarosloví, vnější formě slov, a to zvukové a písemné a o víceslovných pojmenovávacích jednotkách . Pojednání o větě obsahuje výklad o její formě zvukové i grafické a o pořádku slov. Práci doplňuje celková charakteristika češtiny.

Stav

Dobrý

neautorský podpis

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Vazba:	pevná
Počet stran:	335
Jazyk:	česky
Edice:	Pomocné knihy pro žáky
Vydání:	6
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 10. 2022 10:4
Číslo položky:	428032

O autorovi

Vladimír Šmilauer

Vladimír Šmilauer byl český jazykovědec, bohemista, slovakista a onomastik. Po studiu na gymnáziu na Královských Vinohradech vystudoval na FF UK češtinu a němčinu, kde byl žákem bohemisty prof. Emila Smetánky, literárního vědce Jaroslava Vlčka a germanisty prof. Arnošta Viléma Krause. Po absolutoriu působil v letech 1921 až 1938 jako středoškolský profesor postupně v Praze, Žilině a Bratislavě. V roce 1933 se habilitoval pro obor jazyka českého a roku 1938 byl jmenován profesorem University Karlovy. Během německé okupace pracoval ve Slovanském ústavu v Praze, po 2. světové válce se vrátil zpátky na universitu a přednášel na filosofické i pedagogické fakultě. Byl členem České akademie věd a umění i Královské české společnosti nauk . Jako redaktor nebo člen redakční rady byl činný v řadě časopisů: Pravopisný poradce, Naše řeč, Časopis pro moderní filologii, Český časopis filologický, Zpravodaj místopisné komise, Příruční slovník jazyka českého. Člen Mezinárodní komise pro slovanskou onomastiku. Hlavní badatelskou oblastí byla jazykovědná bohemistika a slovakistika, nauka o tvoření slov , syntax a především česká a slovanská toponomastika. Vzhledem k mnohaleté pedagogické činnosti zanechal Šmilauer několik generací žáků. Dával přednost práci s doloženým jazykovým materiálem, při výkladech místních jmen nabádal ke střízlivosti.

Více od autora