Knihy
Umění a architektura
Výtvarné umění
Eva Petrová
Nástin vývoje českého výtvarného umění

Eva Petrová: Nástin vývoje českého výtvarného umění

Eva Petrová, Luděk Novák, Jiří Šetlík
Nástin vývoje českého výtvarného umění : soubor statí

1953 | Nakladatelství Orbis

Tři stati, které podávají všeobecnou orientaci v základních otázkách marxistického pohledu na teorii a historii českého výtvarného umění. První z nich je zaměřena obecně a všímá si umění jako společenského jevu: rozebírá pojmy třídnosti, lidovosti a národní formy v umění, a vysvětluje vztah realismu k jiným uměleckým s…lohům. Ve druhé stati je načrtnut vývoj českého výtvarného umění až do konce 18. stol.: autorka vysoce oceňuje vedlejší realistické proudy tohoto období. Jak na ně navazovali naši pozdější realisté, je vysvětleno ve stati závěrečné, která se zabývá českým výtvarnictvím 19. století. V obrazových přílohách jsou zvětší části zastoupeny ukázky starších slohů. Tři stati, které podávají všeobecnou orientaci v základních otázkách marxistického pohledu na teorii a historii českého výtvarného umění. První z nich je zaměřena obecně a všímá si umění jako společen…ského jevu: rozebírá pojmy třídnosti, lidovosti a národní formy v umění, a vysvětluje vztah realismu k jiným uměleckým slohům. Ve druhé stati je načrtnut vývoj českého výtvarného umění až do konce 18. stol.: autorka vysoce oceňuje vedlejší realistické proudy tohoto období. Jak na ně navazovali naši pozdější realisté, je vysvětleno ve stati závěrečné, která se zabývá českým výtvarnictvím 19. století. V obrazových přílohách jsou zvětší části zastoupeny ukázky starších slohů.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	73 , 40 černobílých obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 4. 2022 11:33
Číslo položky:	320755

O autorech

Eva Petrová

Eva Petrová byla česká výtvarná kritička, kurátorka, teoretička a historička umění, grafička, spisovatelka a básnířka. V letech 1948–1953 vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku a obhájila zde rigorózní práci Kresby Alšova mládí a kandidátskou dizertaci Figurální obraz v počátcích obrození; Charakter a proměny hlavních tendencí . V letech 1953–1972 byla vědeckou pracovnicí Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, 1964–1970 členkou výstavní komise Galerie Václava Špály . V šedesátých letech připravila Výstavu mladých ke kongresu AICA , výstavu Zdeny Fibichové ve Vídni a výstavu Nová figurace . Na počátku normalizace byla z ÚTDU ČSAV propuštěna. Od roku 1972 působila ve svobodném povolání jako výtvarnice a spisovatelka. Za normalizace uvedla výstavy Olgy Čechové , Jaroslava Šerých a Rudolfa Němce . Po roce 1989 se podílela na koncipování výstavního programu Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Byla hlavní teoretičkou skupiny Trasa. Byla členkou, v letech 2005–2009 předsedkyní, výtvarného odboru Umělecké besedy, členkou SČUG Hollar, PEN klubu a Mezinárodní asociace výtvarných kritiků . Působila v redakční radě časopisu Kámen. Publikovala v časopisech Umění, Výtvarné umění, Ateliér, Výtvarná práce, Zlatý máj, Literární noviny, Sešity pro mladou literaturu, ad. Je autorkou hesel v Nové encyklopedii českého výtvarného umění a přispěla do sborníků ke 200. výročí Velké francouzské revoluce , Česká kultura na přelomu 50. a 60. let a do souboru článků Zakázané umění II. Jejím partnerem a spolupracovníkem byl teoretik umění Luděk Novák . Ve své odborné práci se po více jak padesát l...

Více od autora

Luděk Novák

Luděk Novák byl historik umění, kurátor, estetik, kritik a fotograf. V letech 1948–1952 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a obhájil zde rigorózní práci Česká portrétní malba v období národního probuzení a kandidátskou dizertaci Česká portrétní malba 19. století . Před rokem 1948 byl v kontaktu s okruhem spořilovských surrealistů. V letech 1953–1972 byl vědeckým pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze. V polovině 60. let byl jedním z iniciátorů vzniku Bloku tvůrčích skupin, od roku 1964 byl členem prezidia nově zvoleného Svazu československých výtvarných umělců a šéfredaktorem časopisu Výtvarné umění. Roku 1967 byl členem výstavní komise I. pražského salonu a roku 1970 komisařem čs. pavilónu na 35. benátském Bienále. Na počátku normalizace byl z ÚTDU ČSAV propuštěn. Do roku 1971 publikoval v časopisech Umění, Výtvarná práce, Výtvarné umění, Kulturní tvorba, Acta scaenographica, Estetika, dějiny a současnost, Sešity pro mladou literaturu, ad. Partnerkou a spolupracovnicí Luďka Nováka byla teoretička umění Eva Petrová. V 50. letech se zabýval malířstvím 19. století . Těžištěm jeho odborné práce je řada studií, zabývajících se teorií umění, které publikoval od poloviny 50. let až do roku 1972. Zaměřil se rovněž na generační hnutí a formování výtvarných skupin, zejména skupiny Trasa a s tím související teoretická východiska poválečného moderního umění. Jeho nejrozsáhlejším dílem je kniha Století moderního malířství , vydaná roku 1968. Je autorem textů antologie 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky , spoluautorem Encyklopedie českého výtvarného umění a spolu s H. Volavkovou je rovněž autorem textů v knize Malé dějiny malířství . I po propuštění z ÚTDU ČSAV pracoval nadále jako teoretik umění, ale jeho...

Více od autora