Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Ivo Tretera
Nástin dějin evropského myšlení

Ivo Tretera
Nástin dějin evropského myšlení : (od Thaléta k Rousseauovi)

1999 | Nakladatelství Paseka

Vydaný titul je revizí autorových dřívějších dvojdílných skript z dějin filosofie. I. Tretera se ve své práci soustřeďuje pouze na dějiny západního myšlení, a to od jeho počátků po osvícenství. Skripta jsou určena studentům nefilosofických oborů, což má za následek srozumitelnou dikci textu.

Autor si v této učeb…nici klade spíše cíle didaktické než cíle vědecké. Cílem je poskytnout na malé ploše pokud možno co největší množství informací, a proto autor konstatuje: „…omezuji i vlastní komentář, své kritické poznámky, nepouštím se do nějakých překvapivých interpretací a nepředkládám žádné převratné objevy“.

Uvádět do filosofie se dá různými způsoby; přístup I. Tretera ve své knize volí přístup historický, protože: „Podobné uvedení do filosofie má kromě jiného i tu přednost, že adept filosofického vzdělání se může nejprve seznámit s pluralitou mnoha nejrůznějších názorů a přístupů, a teprve potom uvažovat o tom, co z toho všeho je mu blízké a co nikoli…“ A jelikož je titul určen českým studentům, objeví se v něm vedle „tradičních“ jmen z dějin filosofie i jména J. Husa a J. A. Komenského.

Kromě užitečného upozornění na další učebnice dějin filosofie kniha obsahuje základní bibliografii jak primární, tak sekundární literatury . Vydaný titul je revizí autorových dřívějších dvojdílných skript z dějin filosofie. I. Tretera se ve své práci soustřeďuje pouze na dějiny západního myšlení, a to od jeho počátků po osvícenství. Skript…a jsou určena studentům nefilosofických oborů, což má za následek srozumitelnou dikci textu.

Autor si v této učebnici klade spíše cíle didaktické než cíle vědecké. Cílem je poskytnout na malé ploše pokud možno co největší množství informací, a proto autor konstatuje: „…omezuji i vlastní komentář, své kritické poznámky, nepouštím se do nějakých překvapivých interpretací a nepředkládám žádné převratné objevy“.

Uvádět do filosofie se dá různými způsoby; přístup I. Tretera ve své knize volí přístup historický, protože: „Podobné uvedení do filosofie má kromě jiného i tu přednost, že adept filosofického vzdělání se může nejprve seznámit s pluralitou mnoha nejrůznějších názorů a přístupů, a teprve potom uvažovat o tom, co z toho všeho je mu blízké a co nikoli…“ A jelikož je titul určen českým studentům, objeví se v něm vedle „tradičních“ jmen z dějin filosofie i jména J. Husa a J. A. Komenského.

Kromě užitečného upozornění na další učebnice dějin filosofie kniha obsahuje základní bibliografii jak primární, tak sekundární literatury .

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	374
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071852430
ISBN:	9788071852438
Vydání:	2., rozš. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 4. 2023 8:55
Číslo položky:	542251

O autorovi

Ivo Tretera

Ivo Tretera byl český filosof. Jeho bratrem je Jiří Rajmund Tretera. Dětství prožil na pražských Vinohradech, na konci války při bombardování Prahy byl při výbuchu bomby zraněn, následkem čehož postupně přestal slyšet na levé ucho. Rodiče se v prvních měsících jeho života rozešli a svého otce uviděl poprvé až v roce 1951. Téhož roku se také seznámil se svojí budoucí manželkou Peluškou Bendlovou. Po maturitě na klasickém gymnáziu studoval historii a filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde roku 1955 obhájil diplomovou práci O některých gnoseologických otázkách pedagogiky. Během studia ho zde nejvíce ovlivnil profesor Jan Blahoslav Kozák. Po obhajobě diplomové práce nastoupil na fakultu jako asistent se zaměřením především na teorii poznání a dějin filosofie, přičemž krom nuceného působení v Archivu UK na ní vyučoval až do své smrti. Předmětem jeho raného vědeckého zájmu, zhruba do konce 50. let, byla metodologie věd a zvláště pak filozofie výchovy, která ho přivedla hlavně ke zkoumání specifické povahy noetiky předávání již dosažených poznatků, tj. znovupoznávání poznaného. Zprvu byl značně inspirován polským i západním neomarxismem ; noetická tematika jej otevírala vlivům filozofie analytické a novopozitivistické . Účinnou protiváhou této jeho původní spíše scientistické orientace, jež pozvolna ustupovala, byla mu záliba v surrealismu, abstraktním umění a zejména dlouholeté přátelství se spisovatelem Bohumilem Hrabalem a osobami z jeho kruhu. Bohumil Hrabal: „Filosof Tretera? To je ten, co po hospodách hledá pravdu. Pravdou ovšem je, že pak po hospodách hledá Treterova žena Treteru…“ V roce 1966 obhájil na FF UK kandidátskou dizertaci Pravda a intuice. V letech 1966–1967 přitom studoval na univerzitách v Nancy a Paříži (setkání s P. Ricoeurem...

Více od autora