Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Pragensie
Václav Řezníček
Naše zlatá matička: Díl 2-8 (Bouřky, Svítání, ...

Václav Řezníček
Naše zlatá matička: Díl 2-8 (Bouřky, Svítání, Kniha Chotek, Probuzení, Větřice, Krinolina, Čamara)- CHYBÍ 1. DÍL

1923 | Nakladatelství A. Neubert

Obsažené svazky:

Naše zlatá matička, Bouřky 1923 2 (415 s.)
Naše zlatá matička, Svítání 1924 3. (551 s.)
Naše zlatá matička, Kniha Chotek 1924 4 (414 s.)
Naše zlatá matička, Probuzení 1925 5 (351 s.)
Naše zlatá matička, Větřice 1925 6. (399 s.)
Naše zlatá matička, Krinolina 1925 7. (255 s.)
Naše zlatá matička, Čamara 1926 8. (375 s.)

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, drobné oděrky na deskách, převazba, vevázaná obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý až velmi dobrý, drobné oděrky na deskách
Poznámka:	CHYBÍ 1. DÍL
Vazba:	pevná, převazba, vevázaná obálka
Počet stran:	255 + 551 + 399 + 375 + 415 + 414 + 351
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 9. 2024 11:18
Číslo položky:	973109

O autorovi

Václav Řezníček

Václav Řezníček , často psán i jako Vácslav Řezníček, byl český spisovatel, novinář, historik, knihovník a ředitel knihovny Národního muzea. Rod Václava Řezníčka pocházel z Krkonošského podhůří. Jeho otec Jan se oženil s Emilií, rozenou Exnerovou z Třebešova, a 7. března 1859 se stal hospodářem na zemědělské usedlosti ve Skaličce. 9. září 1861 se jim narodil syn Václav. První třídu gymnázia vystudoval v roce 1873 na Akademickém gymnáziu v Praze, na konci letních prázdnin roku 1874 pak odjel na studia do Hradce Králové, kde také maturoval. Spolu se svými přáteli Aloisem Jansou, Ladislavem Klumparem, Františkem Puchmajerem, Václavem Šolcem a dalšími založil Řezníček časopis Z jarních luhů jako reakci na zabrání Bosny a Hercegoviny roku 1878 rakousko-uherským vojskem. Sám zde publikoval několik svých povídek a časových fejetonů. Vydávání časopisu bylo však záhy zrušeno, jelikož se jednalo o tištěný a úředně neschválený tajný studentský časopis. Po ukončení gymnázia byl přijat na pražskou univerzitu, kde roku 1881 nastoupil na právnickou fakultu. Později přešel na filozofickou fakultu. Pracoval v literárním odboru Umělecké besedy a roku 1887 byl členem spisovatelského spolku Máj. Dále byl v roce 1885 jmenován starostou studentského Akademického čtenářského spolku. Studia na pražské univerzitě ukončil v roce 1889 doktorátem z historie . V roce 1889 přijel do Ronova nad Sázavou navštívit rodinu Peškových, jejichž dceru Vlastimilu si později vzal za ženu. Tam ho upozornili na staré purkrechtní knihy, uložené u okresního soudu města Přibyslavě. Řezníček si dva svazky vypůjčil a odvezl je do archivu města Prahy, kde v nich pak archiváři Josef Emler a Jaromír Čelakovský nalezli rukopisný text, známý nyní jako Paměti přibyslavské. Přepis textu zveřejnil Řezníč...

Více od autora