Václav Řezníček
Naše zlatá matička : Krinolina - 7.

1925 | Nakladatelství A. Neubert

Beletristicky zpracovaná historie pražských událostí konce 19. století. Vystupují známé postavy jako J. Neruda, J. Barák. F. Palacký, F.L. Rieger atd. Nejedná se o jednolitý román, ale spíš o spojení různých žánrových obrázků. Ty spojuje místo děje Praha. V tomto díle jich je 10, žánrově odlišných např. třeba o literá…rním spolku Máj a jeho činnosti, která vyvrcholila v r. 1958 vydáním stejnojmenného almanachu. Beletristicky zpracovaná historie pražských událostí konce 19. století. Vystupují známé postavy jako J. Neruda, J. Barák. F. Palacký, F.L. Rieger atd. Nejedná se o jednolitý román, ale spíš o spojení … různých žánrových obrázků. Ty spojuje místo děje Praha. V tomto díle jich je 10, žánrově odlišných např. třeba o literárním spolku Máj a jeho činnosti, která vyvrcholila v r. 1958 vydáním stejnojmenného almanachu.

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	255
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Václav Řezníček

Václav Řezníček , často psán i jako Vácslav Řezníček, byl český spisovatel, novinář, historik, knihovník a ředitel knihovny Národního muzea. Rod Václava Řezníčka pocházel z Krkonošského podhůří. Jeho otec Jan se oženil s Emilií, rozenou Exnerovou z Třebešova, a 7. března 1859 se stal hospodářem na zemědělské usedlosti ve Skaličce. 9. září 1861 se jim narodil syn Václav. První třídu gymnázia vystudoval v roce 1873 na Akademickém gymnáziu v Praze, na konci letních prázdnin roku 1874 pak odjel na studia do Hradce Králové, kde také maturoval. Spolu se svými přáteli Aloisem Jansou, Ladislavem Klumparem, Františkem Puchmajerem, Václavem Šolcem a dalšími založil Řezníček časopis Z jarních luhů jako reakci na zabrání Bosny a Hercegoviny roku 1878 rakousko-uherským vojskem. Sám zde publikoval několik svých povídek a časových fejetonů. Vydávání časopisu bylo však záhy zrušeno, jelikož se jednalo o tištěný a úředně neschválený tajný studentský časopis. Po ukončení gymnázia byl přijat na pražskou univerzitu, kde roku 1881 nastoupil na právnickou fakultu. Později přešel na filozofickou fakultu. Pracoval v literárním odboru Umělecké besedy a roku 1887 byl členem spisovatelského spolku Máj. Dále byl v roce 1885 jmenován starostou studentského Akademického čtenářského spolku. Studia na pražské univerzitě ukončil v roce 1889 doktorátem z historie . V roce 1889 přijel do Ronova nad Sázavou navštívit rodinu Peškových, jejichž dceru Vlastimilu si později vzal za ženu. Tam ho upozornili na staré purkrechtní knihy, uložené u okresního soudu města Přibyslavě. Řezníček si dva svazky vypůjčil a odvezl je do archivu města Prahy, kde v nich pak archiváři Josef Emler a Jaromír Čelakovský nalezli rukopisný text, známý nyní jako Paměti přibyslavské. Přepis textu zveřejnil Řezníč...

Více od autora