Tomáš Garrigue Masaryk
Naše doba : texty z let 1892-1894

2017 | Nakladatelství Ústav T.G. Masaryka

Další svazek souborného vydání prací T. G. Masaryka shrnuje všechny známé tiskem vydané texty z let 1892–1894, z období, kdy vedle příspěvků do týdeníku Čas přispívá do časopisu Athenaeum , po jehož zániku Masaryk zakládá nový měsíčník Naše doba, který začne intenzivně naplňovat rozsáhlými studiemi , zprávami, přehled…y, recenzemi a poznámkami. Edice dále přináší oddíl dubií a společných prohlášení a je vybavena anotovaným jmenným rejstříkem. Další svazek souborného vydání prací T. G. Masaryka shrnuje všechny známé tiskem vydané texty z let 1892–1894, z období, kdy vedle příspěvků do týdeníku Čas přispívá do časopisu Athenaeum , po jehož …zániku Masaryk zakládá nový měsíčník Naše doba, který začne intenzivně naplňovat rozsáhlými studiemi , zprávami, přehledy, recenzemi a poznámkami. Edice dále přináší oddíl dubií a společných prohlášení a je vybavena anotovaným jmenným rejstříkem.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	506
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086142574
ISBN:	9788086142579
Edice:	22. svazek ed. 22. svazek ed. Spisy T.G. Masaryka, Spisy T. G. M.
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 1. 2026 10:20
Číslo položky:	1525401

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora