Knihy
Vzácné knihy
Bibliofilie
Miroslav Tyrš
Náš úkol, směr a cíl

Miroslav Tyrš
Náš úkol, směr a cíl

1928 | Nakladatelství Knihovna Tyršův odkaz

Bobliofilské vydání stati původně otištěné v roce 1871 v časopisu Sokol, ve které Tyrš vysvětluje cíle sokolského hnutí. Bobliofilské vydání stati původně otištěné v roce 1871 v časopisu Sokol, ve které Tyrš vysvětluje cíle sokolského hnutí.

Stav

Velmi dobrý

PODPIS

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	pevná
Počet stran:	46
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Knihovna Tyršův odkaz
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 10. 2018 17:0
Číslo položky:	40668

O autorovi

Miroslav Tyrš

Miroslav Tyrš byl český národní obrozenec německého původu, kritik, historik umění, estetik a univerzitní pedagog. Podílel se na vzniku organizovaného tělocvičného hnutí v Čechách, zejména na založení Sokola, a je autorem českého tělocvičného názvosloví. Narodil se v sudetoněmecké rodině lázeňského a panského lékaře MUDr. Jana Vincence Tirsche na děčínském zámku. Jeho dědeček z otcovy strany – zedník Karel Tirsch – pocházel z Krbice , německojazyčné, dnes již zaniklé obce. Matka Vincencie Tirschová, rozená Kirschbaumová, i otec pocházeli z Čech, ale mluvili německy. Rodina žila v Děčíně pouhé čtyři roky, protože v roce 1836 se otec nakazil tuberkulózou a odešel s rodinou k příbuzným do Döblingu u Vídně, kde ještě téhož roku zemřel. Matka se synem se uchýlila k příbuzným do Kropáčovy Vrutice na Mladoboleslavsku, ale v roce 1838 zde zemřela. Od šesti let byl vychováván v české vlastenecké rodině strýce z matčiny strany v Kropáčově Vrutici, později ve Stránově. V roce 1841 se přestěhoval do Prahy ke strýci Antonínu Kirschbaumovi a začal studovat. Zprvu na dvoutřídní triviální škole u Maltézů, pokračoval na malostranském gymnáziu. Zde se začal zajímat o studium antické kultury. Od dětství měl chatrné zdraví, a proto na radu svého lékaře začal v Praze cvičit. Navštěvoval tělocvičný ústav Schmidtův a později ústav Jana Malýpetra. Mladého Tyrše, tehdy šestnáctiletého, velice ovlivnila jednak revoluce v roce 1848, jednak humanitní studijní orientace, a proto se rozhodl přestoupit na tehdy nejlepší střední školu klasického zaměření, na akademické gymnázium, které bylo mimo jiné i díky svým prefektům orientováno vlastenecky. Po absolutoriu školy Tyrš odešel studovat na přání příbuzných na právnickou fakultu Karlovy univerzity. Práva jej nebavila, a proto přestoupil na filozofickou fak...

Více od autora