Jan Zábrana, Václav Břicháček, Tomáš Navrátil
Náruč plná vřesu

1998 | Nakladatelství Junák

Deník skauta Jana Zábrany začíná verši z dubna 1947 pod dojmem velikonočního táboření se svým skautským oddílem. Knížka Náruč plná vřesu však kromě pravděpodobně úplně prvních Zábranových básnických pokusů obsahuje i zápisky z celoroční činnosti humpoleckého junáckého oddílu, včetně letních táborů, z let 1945 až 1947. …Publikace, doplněná o řadu autorových kreseb, vyšla jako třetí svazek edice Skautské deníky a doplňuje tak básníkovu ranno literární činnost. Deník skauta Jana Zábrany začíná verši z dubna 1947 pod dojmem velikonočního táboření se svým skautským oddílem. Knížka Náruč plná vřesu však kromě pravděpodobně úplně prvních Zábranových básnických p…okusů obsahuje i zápisky z celoroční činnosti humpoleckého junáckého oddílu, včetně letních táborů, z let 1945 až 1947. Publikace, doplněná o řadu autorových kreseb, vyšla jako třetí svazek edice Skautské deníky a doplňuje tak básníkovu ranno literární činnost.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	39
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086109097
ISBN:	9788086109091
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Skautské deníky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 5. 2026 12:50
Číslo položky:	1738007

O autorech

Jan Zábrana

Jan Zábrana byl český básník, prozaik, esejista a překladatel z ruštiny a angličtiny. Jan Zábrana se narodil v Herálci roku 1931 a v roce 1940 se s rodinou přestěhoval do Humpolce. Roku 1950 byla odsouzena jeho matka Jiřina Zábranová. Téhož roku složil maturitu na humpoleckém gymnáziu, ale nebyl vzhledem k politické perzekuci své rodiny přijat na filozofickou fakultu. Do roku 1952 studoval čtyři semestry na Katolické bohoslovecké fakultě UK v Praze, téhož roku byl odsouzen také jeho otec. Pak pracoval jako pomocný dělník v Tatrovce Smíchov, Družstvu Smalt v Radotíně, provozovně ve Veletržní ulici. Poté se 27. října 1954 stal překladatelem na volné noze, ovšem také se začínaly projevovat záchvaty deprese. V roce 1957 debutoval v časopise s vlastní básnickou tvorbou. Při amnestii v roce 1960 byli propuštěni Zábranovi rodiče na svobodu. V roce 1963 bylo požehnáno manželství s Marií Leskovjanovou , do kterého se narodila o rok později dcera Eva. V roce 1965 Zábrana vydal svoji první sbírku básní Utkvělé černé ikony. V roce 1969 byla vydána jeho poslední báseň za jeho života. Během normalizace mu bylo znemožněno vydávat vlastní tvorbu a mohl pouze překládat. V následujících letech upadal do stále těžších depresí. V roce 1976 Zábrana onemocněl diabetem a v roce 1984 zemřel na rakovinu. Je pohřben v Poděbradech. Od roku 1954 se věnoval literární práci jako překladatel z povolání. Zaměřil se zejména na ruskou, anglickou a americkou prózu a poezii a pro české čtenáře objevil četné pozoruhodné autory a hodnotná díla. Patří k nim např. překlad Osipa Mandelštama, či Borise Pasternaka. Především však znovuobjevil a do českého jazykového a literárního světa přivedl ojedinělé literární dílo ruského židovského autora Isaaka Babela. Babelova Rudá jízda byla do češtiny poprvé přeložena již roku 1928. Jan Zábrana však literární kvalitu díla podtrhl a umocnil svým básnickým citem a vybroušeným překladatelským řemeslem. K řa...

Více od autora

Václav Břicháček

Václav Břicháček – Gigant byl český psycholog, vysokoškolský učitel a dlouholetý skaut, v letech 1989–1992 náčelník Junáka. Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě UK v Praze, řadu let pracoval v Psychologickém ústavu UK. Až do poloviny roku 2009 byl pedagogem Univerzity Karlovy, v posledním období na Fakultě humanitních studií. Od mládí se angažoval ve skautském hnutí, jeho životní postoje významně ovlivnil filosof Pavel Křivský. Byl členem KSČ, v 70. letech byl ze strany vyloučen. Po obnově Junáka v letech 1968–1970 byl jeho místonáčelníkem. Jako člen stranické skupiny KSČ byl kooptován do Ústřední rady Junáka, kde se podílel na rozpuštění organizace v rozporu se stanovami; byl také spoluautorem Programu socialistické výchovy v Junáku. Po třetí obnově v roce 1989 až do dubna 1992 byl náčelníkem Junáka. Valný sněm Junáka jej dne 25. dubna 1992 jmenoval „v uznání celoživotních zásluh o rozvoj skautingu v České republice“ čestným náčelníkem. Společně s Milošem Zapletalem stál u vzniku skautských kurzů FONS, které zahájily celkovou modernizaci skautského vzdělávacího systému. Až do své smrti působil na řadě skautských kurzů a jeho výchovným působením bylo ovlivněno mnoho set mladých lidí. Je autorem řady knih psychologických i metodických zabývajících se pedagogikou volného času.

Více od autora