Vlasta Pittnerová
Napraveno

2021 | Nakladatelství Akcent

Životní příběhy venkovanů odehrávající se ve „žďárských horách“ ve druhé polovině 19. století spojuje slovo napraveno; smutný osud vdovy a jejich dětí vychovávaných zlým otčímem napravuje synova láska k matce, Jenofčin hřích zase odpuštění manžela, těžká nemoc pak nešťastné manželství, moudrost starce pomluvy o Jozlový…ch, avšak chamtivost příbuzných ve smutném životě sirotků je bohužel napravena příliš pozdě. Povídky: Pro maminku, Jenofčin hřích, U božích muk, U Jozlů, Bohatí sirotci. Životní příběhy venkovanů odehrávající se ve „žďárských horách“ ve druhé polovině 19. století spojuje slovo napraveno; smutný osud vdovy a jejich dětí vychovávaných zlým otčímem napravuje synova láska… k matce, Jenofčin hřích zase odpuštění manžela, těžká nemoc pak nešťastné manželství, moudrost starce pomluvy o Jozlových, avšak chamtivost příbuzných ve smutném životě sirotků je bohužel napravena příliš pozdě. Povídky: Pro maminku, Jenofčin hřích, U božích muk, U Jozlů, Bohatí sirotci.

Stav

Velmi dobrý

natrhnutý titulní list

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (16. 6. 2026)

O knize

Stav:	Velmi dobrý, natrhnutý titulní list
Vazba:	pevná
Počet stran:	233
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074973875
ISBN:	9788074973871
Edice:	123. svazek ed. 123. svazek ed. Vysočina
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	24. 4. 2026 13:48
Číslo položky:	1718683

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora