Knihy
Historie
Pravěk
Jan Machoň
Nalezená minulost

Jan Machoň
Nalezená minulost

1951 | Krajské nakladatelství KNV

Pásmo archeologicko-historických reportáží líčí bohatý výsledek výzkumů, jež provedla čs. archeologie na Moravě od osvobození do konce r. 1950. Autor popisuje práci archeologů a podává historický výklad jejich objevů u Dolních Věstonic v sídlišti lovců mamutů, nálezů pevnosti z doby neolitické u Hlubokých Mašůvek, prav…ěkého sídliště na Cezavách, nálezů staroslovanských žárových pohřebišt', dále knížecích hrobek na Žuráni, staroslovanských železářských pecí u Želechovic a nových nálezů z doby Velkomoravské říše ve Starém Městě. Text je doplněn snímky nalezených předmětů i nalezišť. Pásmo archeologicko-historických reportáží líčí bohatý výsledek výzkumů, jež provedla čs. archeologie na Moravě od osvobození do konce r. 1950. Autor popisuje práci archeologů a podává historický výkl…ad jejich objevů u Dolních Věstonic v sídlišti lovců mamutů, nálezů pevnosti z doby neolitické u Hlubokých Mašůvek, pravěkého sídliště na Cezavách, nálezů staroslovanských žárových pohřebišt', dále knížecích hrobek na Žuráni, staroslovanských železářských pecí u Želechovic a nových nálezů z doby Velkomoravské říše ve Starém Městě. Text je doplněn snímky nalezených předmětů i nalezišť.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Viktor Šafář
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	96
Jazyk:	česky
Vydání:	1
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	1. 7. 2021 11:17
Číslo položky:	201360

O autorovi

Jan Machoň

Jan Machoň byl český a československý spisovatel, literární kritik, novinář, politik Československé strany socialistické a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění v letech 1971-1981. Jan Machoň se narodil v Červené Lhotě u Třebíče do rodiny drobných rolníků. Roku 1937 dokončil měšťanskou školu v Okříškách. Ve studiu pokračoval na Státním reálném gymnasiu v Třebíči, které zakončil roku 1943 maturitou. Za okupace působil v ilegálním kulturním spolku Vysočina, kde roku 1943 uveřejnil básnickou sbírku Úlomky porculánu. Po válce vstoupil do Čs. sociální demokracie. Od roku 1945 do roku 1952 působil jako kulturní redaktor v brněnské redakci Svobodných novin. Přispíval do časopisů Dnešek a List Sdružení moravských spisovatelů. Po zrušení Lidových novin pracoval v Jihlavě jako metodik krajské knihovny a věnoval se studiu regionální historie. Vrcholem jeho literárního díla jsou historické romány Vyděděnci a Život pro živé odehrávající se v době vlády krále Václava IV. a jeho konfliktů s bratrem uherským králem Zikmundem a bratrancem moravským markrabětem Joštem. Roku 1954 nastoupil jako redaktor v listu Svobodné slovo v Brně. Mezi lety 1970 až 1981 působil jako šéfredaktor Svobodného slova v Praze. Za normalizace zaměstnal řadu novinářů propuštěných z jiných redakcí. Novinář Jiří Hodač na něj vzpomínal s tím, že „Šéfredaktor Svobodného slova Jan Machoň byl možná kontroverzní, ale nade mnou někdy držel ruku. Dokázal například spolknout, že jsem nepodepsal tzv. antichartu...“ Ve volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu . Mandát získal i ve volbách roku 1976 . Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1981. ...

Více od autora