Edmond Konrád
Nač vzpomenu

1967 | Nakladatelství Československý spisovatel

Druhé vydání jedné z posledních prací divadelního dramaturga, kritika, teoretika a historika, také však vtipného a zábavného vypravěče. Poutavě napsaná kniha vzpomínek, podávající svědectví o význačných osobnostech v ovzduší a situacích, které jim byly nejvlastnější. Jsou zde drobné charakterizační postřehy i objevné… studie . Toto druhé vydání je proti předchozímu obohaceno o několik medailónků z pozůstalosti. Druhé vydání jedné z posledních prací divadelního dramaturga, kritika, teoretika a historika, také však vtipného a zábavného vypravěče. Poutavě napsaná kniha vzpomínek, podávající svědectví o význačný…ch osobnostech v ovzduší a situacích, které jim byly nejvlastnější. Jsou zde drobné charakterizační postřehy i objevné studie . Toto druhé vydání je proti předchozímu obohaceno o několik medailónků z pozůstalosti.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	191
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Adolf Hoffmeister, Zdeněk Rykr
Editor:	Miroslav Halík
Edice:	Vzpomínky
Vydání:	Vyd. 2., rozš
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 3. 2023 16:24
Číslo položky:	525164

O autorovi

Edmond Konrád

Edmond Konrád byl český dramatik a divadelní kritik. Narodil se v rodině advokáta Gustava Konráda a klavíristky Heleny Konrádové, rozené Röslerové. V letech 1899 – 1907 studoval na gymnáziu v Křemencové ulici, později studoval historii na Filozofické fakultě UK, kterou úspěšně absolvoval v roce 1912. Byl zaměstnán krátce v knihovně Národního muzea a po návratu z vojenské služby nastoupil v roce 1919 do tiskového odboru Čs. červeného kříže. V tomtéž roce odešel do Univerzitní knihovny v Praze, kde pracoval do roku 1925 jako knihovník. V dalších letech se zabýval dramatickou tvorbou a působil jako divadelní kritik – referent v časopise Národní obrození a v Lidových novinách . Byl funkcionářem českého PEN klubu a pracoval v Dramatickém svazu a od roku 1939 v Kruhu spisovatelů. Publikoval mj. v České revue a časopisech Květy, Tribuna, Cesta, Kritika, Přítomnost, Rozpravy Aventina, Literární noviny, Lidová demokracie, Zpravodaji Společnosti bratří Čapků aj. a přispíval do sborníků. Používal pseudonymů Adam Zima, Beneš Musil, Emil Kolda, Iček a šifer Delta, kd, kd., -kd-, Kd. Během nacistické okupace nesměl jako neárijský míšenec publikovat a pracoval jako pomocný dělník. Po válce se vrátil jako divadelní referent do Lidových novin. Po únoru 1948 po kritickém referátu k Honzlovu provedení Gogolova Revizora v Národním divadle mu byla další činnost divadelního referenta znemožněna a pracoval jako knihovník a později jako korektor v nakladatelství Čs. spisovatel. Jeho manželkou byla Božena Scheinpflugová, dcera spisovatele a novináře Karla Scheinpfluga, starší sestra herečky Olgy Scheinpflugové. Zemřel roku 1957 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Více od autora