Knihy
Filozofie a náboženství
Élisée Reclus
Náboženský vývoj lidstva

Élisée Reclus
Náboženský vývoj lidstva : Díl 1-3

1924 | Nakladatelství Unie

Obsažené svazky:

Náboženský vývoj lidstva, Vybrané kapitoly z "L'homme et la ter... 1922 I (149 s., 1. vyd.)
Náboženský vývoj lidstva 1923 II (144 s.)
Náboženský vývoj lidstva 1924 III. díl (130 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý razítko původního majitele, lehce zašlá obálka	Skladem pro e-shop	~~239 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	130 + 149 + 144
Jazyk:	česky
Editor:	Jaromír Bažant
Překladatel:	Jaromír Bažant
Edice:	Země a lidé. Poučná a zábavná knihovna zeměpisných prací, cestopisů, vědeckých a dobrodružných cest a povídek z cizích krajů..., Země a lidé, Homme et la terre, Náboženský vývoj lidstva. I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 6. 2026 9:27
Číslo položky:	1799705

O autorovi

Élisée Reclus

Elisée Jean Jacques Reclus se narodil 15. března 1830 v Sainte-Foy-la-Grande ve Francii. Vzdělání získal na protestantské univerzitě Montauban, v Berlíně pokračoval ve studiu zeměpisu. Poté, co se roku 1848 ztotožnil s republikány, byl nucen opustit Francii. Léta 1852-57 strávil návštěvami Britských ostrovů, Spojených států, Střední Ameriky a Kolumbie. Po návratu do Francie se věnoval geografii, jeho odborná díla a příspěvky byly velmi uznávané, o čemž svědčí i fakt, že mu později byla udělena zlatá medaile Pařížské geografické společnosti, především za jeho velké dílo "Nouvelle Geographic universelle" . Ačkoli získal velký věhlas coby geograf, známější je asi díky svým anarchistickým aktivitám. Patřil k okruhu Bakuninovy mezinárodní aliance. S porážkou Pařížské komuny, kterou bránil v řadách Národní gardy, byl zajat. Jeho rozsudek deportace na doživotí byl však v lednu 1872 změněn na doživotní vyhoštění poté, co evropští vědci apelovali na vládu v jeho prospěch. Reclus se usídlil v Clarens ve Švýcarsku. V roce 1897 mu byla udělena amnestie, přesto však setrval v exilu. Reclus mezitím neztratil nic ze svého revolučního nadšení a i v cizině byl aktivním anarchistickým teoretikem a propagátorem. Když bylo v Lyonu započato soudní řízení proti Mezinárodní dělnické asociaci, byl Reclus spolu s Petrem Kropotkinem označen jako vůdčí podporovatel anarchismu. Díky svému exilu ve Švýcarsku však unikl uvěznění. V roce 1892 byl jmenován profesorem komparativní geografie na "Université Nouvelle" v Bruselu, kde působil až do své smrti 4. července 1905. Vedle odborných prací po sobě zanechal i množství těch anarchistických. Jako nejzvýznamější bychom měli připomenout dílo "Evoluce, revoluce a ideje anarchistické" . Přispíval do mnoha anarchistických periodik, nejvíce snad do "LaRévolte" a "Les Temps Nouveaux" ...

Více od autora