Jindřich Šimon Baar
Na srdci přírody : kniha o stromech a ptácích

1933 | Nakladatelství Novina

Povídkový soubor chodského spisovatele J. Š. Baara Na srdci přírody byl inspirován jako většina jeho děl láskou k rodnému kraji; tentokrát však nevěnoval pozornost jen lidem, ale především tajuplné a půvabné přírodě, k níž měl ostatně v celé své tvorbě vřelý a výjimečný vztah. Povídkový soubor chodského spisovatele J. Š. Baara Na srdci přírody byl inspirován jako většina jeho děl láskou k rodnému kraji; tentokrát však nevěnoval pozornost jen lidem, ale především tajuplné a …půvabné přírodě, k níž měl ostatně v celé své tvorbě vřelý a výjimečný vztah.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce zkosený hřbet, převazba polokožená se zvrchu zlacenou ořízkou a vevázanou obálkou

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý lehce zkosený hřbet, převazba polokožená se zvrchu zlacenou ořízkou a vevázanou obálkou	Skladem pro e-shop	~~429 Kč~~ 349 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý, lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~ 129 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	99 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zkosený hřbet
Poznámka:	vazba Červenka
Vazba:	pevná, převazba polokožená se zvrchu zlacenou ořízkou a vevázanou obálkou
Počet stran:	390
Jazyk:	česky
Edice:	Jindřich Š. Baar: Sebrané spisy beletristické
Vydání:	Páté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 9. 2024 14:50
Číslo položky:	961525

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora