Fridtjof Nansen
Na severní točnu : norská výzkumná polární výprava po lodi "Fram" r. 1893-1896 a patnáctiměsíčná cesta po sáních F. Nansena a poručíka Johanesena s dodatkem O. Sverdrupa, kapitána "Framu" : se 211 obrazy, 4 barevnými přílohami a 4 mapami - díl I

1897 | Nakladatelství J. Otto

Norská výzkumná polární výprava po lodi "FRAM" r. 1893–1896. Norská výzkumná polární výprava po lodi "FRAM" r. 1893–1896.

Součástí souboru:

Na severní točnu 1897 (2 svazky (526, 507 ))

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

	Stav Mírně opotřebená poškozený hřbet, pár stránek volně	Skladem pro e-shop	999 Kč
	Stav Mírně opotřebená zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	899 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zkosený hřbet
Vazba:	dobová převazba, obsahuje mapy
Počet stran:	526
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jiří Guth
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 11. 2025 9:38
Číslo položky:	1471675

O autorovi

Fridtjof Nansen

Fridtjof Nansen byl norský polárník, vědec a diplomat. Fridtjof Nansen nepocházel z rodiny, která žila v chudých poměrech. Díky tomu se v dětství mohl věnovat svým četným zájmům a pobytu venku. Byl vychováván k disciplíně a k úctě k lidské práci, rodinný život u Nansenů byl ve znamení prostého života. Fridtjof Nansen měl od raného dětství v oblibě lyžování a delší pobyty v divočině, kde se učil umění přežít. V osmnácti letech získal prvenství a světový rekord v bruslařském závodu na jednu míli. V následujícím roce získal první místo v národní soutěži v běhu na lyžích, tento úspěch pak ještě dvanáctkrát za sebou zopakoval. Díky svým sportovním aktivitám získal fyzickou odolnost a vytrvalost, kterou pak mohl uplatnit na svých expedicích. Měl rád matematiku a fyziku, ale rozhodl se pro studium zoologie, aby mohl trávit více času v přírodě. Fridtjof Nansen postupně rozšířil svůj zájem i na další vědní obory, např. oceánografii, astronomii a další obory. Od mládí snil o polárních výzkumech a připravoval se na ně především vědeckým studiem a pravidelným tělesným cvičením. Polární „kariéra“ tohoto muže začala v létě roku 1882, kdy se dal jako jedenadvacetiletý najmout na velrybářskou loď, lovící mezi Špicberky a Grónskem, aby se seznámil s tamními ledovými podmínkami. O něco později ho zaujal Nordenskjöldův pokus projít napříč Grónskem a usmyslil si, že sám zdolá nekonečnou pustinu ledového příkrovu ostrova na lyžích. Přestože ho mnozí znalci varovali před dobrodružným podnikem, získal nakonec finanční prostředky z Dánska a Norska a pečlivě výpravu naplánoval a zajistil. V květnu 1888 vyrazil spolu s dalšími třemi Nory a dvěma Laponci z východního pobřeží a během 40 dní zdolali na 650 km k západnímu pobřeží podél 64. rovnoběžky. Čelili sněhovým bouřím a celé týdny vlekli nákladní sáně při teplotě až −50 °C přes terén, dosahující někde i výše 2700 metrů. Museli přezimovat mezi Eskymáky...

Více od autora