František Sokol Tůma
Na šachtě : Díl 1-2

1932 | Nakladatelství Julius Albert

Obsažené svazky:

Na šachtě, původní román o třech dílech 1932 Díl první. Díl druhý (269 s., 9. vyd.)
Na šachtě, původní román o třech dílech 1932 Díl třetí (401 s., 9. vyd.)

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus s kódem BF2025: 584 Kč

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, lehce zašlé desky, ořízka s flíčky, ořízka s fleky, převazba, celokožená

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý až velmi dobrý, lehce zašlé desky, ořízka s flíčky, ořízka s fleky, převazba, celokožená	Skladem pro e-shop	649 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	89 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, lehce zašlé desky, ořízka s flíčky, ořízka s fleky
Vazba:	pevná, převazba, celokožená
Počet stran:	401 + 269
Jazyk:	česky
Edice:	Černé království
Vydání:	8. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 10. 2025 19:18
Číslo položky:	1409207

O autorovi

František Sokol Tůma

František Sokol-Tůma , byl český spisovatel, novinář a dramatik. Narodil se v rodině Jakuba Tůmy a Josefy Tůmové-Wytejčkové. Měl šest sourozenců: Jána , Antonii , Josefa , Emanuela , Marii a Vojtěcha . 4. 3. 1879 se oženil s Barborou Novákovou . 11. 3. 1876 se mu ještě před svatbou narodila dcera Josefa. Začínal jako pekařský pomocník, potom se stal hercem kočovných společností pod pseudonymem Franta Tůma. Během své herecké kariéry ztvárnil celou řadu rolí, záhy začal psát také vlastní hry a režírovat. Po nezdařených pokusech o angažmá v kamenném divadle se rozhodl stát recitátorem a v této profesi byl velmi úspěšný. V roce 1893 přišel do Valašského Meziříčí, kde vydával časopis Radhošť. Po necelém roce město opustil a odešel do Ostravy, kde vydával postupně časopisy Radhošť , Ostravice, Ostravský obzor a Ostravan . Vzhledem k neúspěchu a postupnému zániku těchto periodik začal redigovat časopis Horník , což mu konečně poskytlo dostatečné finanční zajištění. Dne 24.března 1912 se na ustavující schůzi Moravského kola spisovatelů stal jeho členem. První předseda spolku V. K. Jeřábek tehdy napsal: „Vedeni ideálními snahami o povznesení citové kultury rázovitého lidu moravského, o rozkvět slovesného umění a písemnictví českého národa na Moravě, moravští spisovatelé – beletristé založili vlastní spolek. Vyšli z lidu, chtějíce mluviti k srdci lidu, podávati mu obraz jeho a zušlechťovati jej.“ Úspěšný a uznávaný jako dramatik a spisovatel začal však být až po 1. světové válce. Valašsko zůstalo jeho láskou, často se tam vracel a odehrálo se tam několik jeho prací románových i dramatických. Jiné se odehrávaly na Ostravsku, nejen na slezském venkově, ale zejména v hornickém prostředí, na které pohlížel nejen z hlediska sociálního, ale též z vypjatě českého nacionálního stanoviska, silně protiněmeckého, s varováním prot...

Více od autora