Vladimír Mináč
Na rozhraní : povídky

1956 | Nakladatelství Mladá fronta

Soubor sedmi povídek , v nichž autor zachytil přerod slovenské vesnice po r. 1948. Na postavě prostého rolníka Šindliara hlavního hrdiny titulní povídky, je ukázáno, s jakou nedůvěrou a zdráháním přijímali chudí slovenští zemědělci družstevníci hospodaření, neboť hluboce zakořeněná tradice je poutala k půdě, již zdědil…i po otcích a kterou chtěli předat synům, i když chudá, rozkouskovaná políčka jim mohla dát jen bídu a dřinu. Teprve vzpoura syna, který "nechce celý život dřít a mít před očima jen marnou robotu", přiměje starého Šindliara k rozhodnutí vstoupit do družstva. - Vyznamenáno stát. cenou. Soubor sedmi povídek , v nichž autor zachytil přerod slovenské vesnice po r. 1948. Na postavě prostého rolníka Šindliara hlavního hrdiny titulní povídky, je ukázáno, s jakou nedůvěrou a zdráháním přij…ímali chudí slovenští zemědělci družstevníci hospodaření, neboť hluboce zakořeněná tradice je poutala k půdě, již zdědili po otcích a kterou chtěli předat synům, i když chudá, rozkouskovaná políčka jim mohla dát jen bídu a dřinu. Teprve vzpoura syna, který "nechce celý život dřít a mít před očima jen marnou robotu", přiměje starého Šindliara k rozhodnutí vstoupit do družstva. - Vyznamenáno stát. cenou.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	156
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Milan Grygar
Překladatel:	Gustav Hajčík
Edice:	59. svazek ed. 59. svazek ed. Boje
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 12. 2024 7:31
Číslo položky:	1088665

O autorovi

Vladimír Mináč

Vladimír Mináč byl slovenský spisovatel-prozaik, esejista, filmový scenárista, publicista, kulturní organizátor a politik Komunistické strany Slovenska. Působil jako poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, za normalizace předseda Matice slovenské, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a Slovenské národní rady. Ve Federálním shromáždění zasedal znovu po sametové revoluci v letech 1990-1992 za slovenské komunisty . Vzdělání získal na gymnáziu v Rimavské Sobotě a v Tisovci, kde také nakonec maturoval. Na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě studoval slovenštinu a němčinu. Zúčastnil se aktivně Slovenského národního povstání, koncem roku 1944 byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora v Mauthausenu a později do Dachau. Po válce byl redaktorem armádního časopisu Bojovník . V roce 1949 se stal tajemníkem slovenské sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň byl redaktorem deníku Kultúrny život. V roce 1951 se stal vedoucím scenáristického oddělení Československého státního filmu, později šéfredaktorem časopisu Kultúrny život a od roku 1955 šéfredaktorem Slovenských pohľadov. V letech 1956–1974 se profesionálně věnoval literární tvorbě. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Západoslovenský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. V 60. letech se zapojoval do četných dobových diskuzí o postavení Slováků a Slovenska. V roce 1965 například vystupoval v polemice o dědictví slovenského povstání v letech 1848–1849, které Karel Marx a ortodoxní marxistická historiografie hodnotila jako reakční, provídeňské a sabotující liberální maďarskou revoluci. Mináč tento výklad odmítl a postoj maďarských revolucionářů označil za šovinistický. V červnu 1967 se zúčastnil 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů, na kterém p...

Více od autora