Vladimír Mináč
Zvony zvoní na den

1963 | Nakladatelství Mladá fronta

Závěrečný svazek trilogie Generace dovádí proud událostí až do r. 1948. Výstižně zachycuje, jak příslušníci generace, která vstupovala do života v posledních letech druhé světové války, křtem ohně prošla a zkoušku zralosti složila v pohnutých dnech Slovenského národního povstání, své pravé místo a názorovou jistotu naš…li ve vzrušeném období předúnorovém.

Navazuje na kn. Živí a mrtví a Dlouhý čas čekání Závěrečný svazek trilogie Generace dovádí proud událostí až do r. 1948. Výstižně zachycuje, jak příslušníci generace, která vstupovala do života v posledních letech druhé světové války, křtem ohně pro…šla a zkoušku zralosti složila v pohnutých dnech Slovenského národního povstání, své pravé místo a názorovou jistotu našli ve vzrušeném období předúnorovém.

Navazuje na kn. Živí a mrtví a Dlouhý čas čekání

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	317, [2]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Gustav Hajčík
Edice:	124. svazek ed. 124. svazek ed. Boje
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 5. 2024 13:45
Číslo položky:	859698

O autorovi

Vladimír Mináč

Vladimír Mináč byl slovenský spisovatel-prozaik, esejista, filmový scenárista, publicista, kulturní organizátor a politik Komunistické strany Slovenska. Působil jako poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, za normalizace předseda Matice slovenské, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a Slovenské národní rady. Ve Federálním shromáždění zasedal znovu po sametové revoluci v letech 1990-1992 za slovenské komunisty . Vzdělání získal na gymnáziu v Rimavské Sobotě a v Tisovci, kde také nakonec maturoval. Na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě studoval slovenštinu a němčinu. Zúčastnil se aktivně Slovenského národního povstání, koncem roku 1944 byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora v Mauthausenu a později do Dachau. Po válce byl redaktorem armádního časopisu Bojovník . V roce 1949 se stal tajemníkem slovenské sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň byl redaktorem deníku Kultúrny život. V roce 1951 se stal vedoucím scenáristického oddělení Československého státního filmu, později šéfredaktorem časopisu Kultúrny život a od roku 1955 šéfredaktorem Slovenských pohľadov. V letech 1956–1974 se profesionálně věnoval literární tvorbě. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Západoslovenský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. V 60. letech se zapojoval do četných dobových diskuzí o postavení Slováků a Slovenska. V roce 1965 například vystupoval v polemice o dědictví slovenského povstání v letech 1848–1849, které Karel Marx a ortodoxní marxistická historiografie hodnotila jako reakční, provídeňské a sabotující liberální maďarskou revoluci. Mináč tento výklad odmítl a postoj maďarských revolucionářů označil za šovinistický. V červnu 1967 se zúčastnil 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů, na kterém p...

Více od autora