Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 414 |
Jazyky: | česky |
Vydání: | 2. vyd., V Kalichu 1. |
ISBN: | 9788070170762 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | pá 15. března 2024 9:43 |
Číslo položky: | 792877 |
Kniha je rozdělena do tématických částí. Každá je věnována jednomu výraznému představiteli reformačního ideálu. Jde o osobnosti, jejichž význam přesahuje národní hranice a jejichž dílo tvoří hlavní proud evropské reformace 16. století. První část velice podrobně analyzuje myšlenky M. Luthera jako hlasatele křesťanské svobody; další kapitola se zabývá srovnáním boží a lidské spravedlnosti v díle U. Zwingliho. Z teologického a zejména historického hlediska je čtenářsky zajímavá kapitola o Janu Calvinovi a jeho boji (byl právníkem) se světskou i církevní mocí ve věci pronásledování francouzských evangelíků, kteří se přihlásili k Lutherovu učení. Pozoruhodná je i kapitola o - v Čechách málo známém - německém reformátorovi Martinu Bucerovi, jeho vztahu k Českým bratřím a ohlasu jeho díla v Jednotě bratrské. Poměrně krátká kapitola se věnuje Janu Husovi, autor vyzdvihuje zejména jeho Výklad víry. Závěr textu knihy tvoří rozbor teologie Jednoty bratrské. - Doplněno bibliografií, obsáhlými poznámkami a jmenným rejstříkem.
Amedeo Molnár byl český teolog, vysokoškolský pedagog a historik, ve své době přední badatel v oboru medievistiky, světově známý především studiemi o české a evropské reformaci a středověkém kacířství. Jako polyhistor klasické vzdělanosti byl znalcem patristiky, valdenství, Husa a husitství a teologického vývoje Českých bratří. Narodil se jako mladší syn elektroinženýra Bedřicha Molnára a učitelky Anity, rozené Selli. Studoval na Jiráskově gymnáziu v Praze, kde byl jeho učitelem literární historik Felix Vodička. Zde byl za Protektorátu Čechy a Morava pro své výborné znalosti němčiny a přátelství se studentem Roubíčkem při maturitě v roce 1942 účelově označen jako příslušník židovské rasy. Po maturitě absolvoval v letech 1942–1945 teologický kurs, organizovaný v době německé okupace Synodní radou Českobratrské církve evangelické. České vysoké školy totiž byly za války zavřeny. V letech 1944 a 1945 byl vikářem v Železném Brodě. Po osvobození Československa se zapsal v letním semestru 1945 jako posluchač na Husovu fakultu v Praze a zároveň i na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. V letech 1945 a 1946 studoval ve francouzském Štrasburku. Roku 1947 se stal asistentem na Husově teologické fakultě v Praze a v březnu 1948 zde obhájil doktorskou práci o Lukáši Pražském. V květnu téhož roku získal i doktorát univerzity ve Štrasburku . Roku 1949 se habilitoval na Husově fakultě pro obor církevních dějin a – po rozdělení bohosloveckých fakult na husitskou a evangelickou – v roce 1950 se stal docentem historické symboliky na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě. Tehdy se oženil s bohoslovkou Marií, rozenou Harantovou , která od roku 1952 působila jako vikářka, resp. farářka Českobratrské církve evangelické na sborech Praha-Kliment, Horní Počernice a Kladno). V roce 1964 se jim narodila d...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem