Knihy
Filozofie a náboženství
Křesťanství
Amedeo Molnár
Českobratrská výchova před Komenským

Amedeo Molnár
Českobratrská výchova před Komenským

1956 | Státní pedagogické nakladatelství

První svazek nové edice přináší obsáhlý výbor pramenných a rukopisných materiálů o pedagogickém úsilí Jednoty bratrské od druhé poloviny 15. století až k počátkům pobělohorské doby. Otištěné dokumenty charakterisují kolektivní ráz bratrské výchovy, péči o vzdělání učitelů, zájem o výchovu v rodině a všestrannou péči o …mateřský jazyk. První svazek nové edice přináší obsáhlý výbor pramenných a rukopisných materiálů o pedagogickém úsilí Jednoty bratrské od druhé poloviny 15. století až k počátkům pobělohorské doby. Otištěné dokumenty… charakterisují kolektivní ráz bratrské výchovy, péči o vzdělání učitelů, zájem o výchovu v rodině a všestrannou péči o mateřský jazyk.

Stav

Dobrý

bez obálky, zašlé desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, zašlé desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	309
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Edice pedagogických pramenů
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 3. 2024 13:28
Číslo položky:	797392

O autorovi

Amedeo Molnár

Amedeo Molnár byl český teolog, vysokoškolský pedagog a historik, ve své době přední badatel v oboru medievistiky, světově známý především studiemi o české a evropské reformaci a středověkém kacířství. Jako polyhistor klasické vzdělanosti byl znalcem patristiky, valdenství, Husa a husitství a teologického vývoje Českých bratří. Narodil se jako mladší syn elektroinženýra Bedřicha Molnára a učitelky Anity, rozené Selli. Studoval na Jiráskově gymnáziu v Praze, kde byl jeho učitelem literární historik Felix Vodička. Zde byl za Protektorátu Čechy a Morava pro své výborné znalosti němčiny a přátelství se studentem Roubíčkem při maturitě v roce 1942 účelově označen jako příslušník židovské rasy. Po maturitě absolvoval v letech 1942–1945 teologický kurs, organizovaný v době německé okupace Synodní radou Českobratrské církve evangelické. České vysoké školy totiž byly za války zavřeny. V letech 1944 a 1945 byl vikářem v Železném Brodě. Po osvobození Československa se zapsal v letním semestru 1945 jako posluchač na Husovu fakultu v Praze a zároveň i na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. V letech 1945 a 1946 studoval ve francouzském Štrasburku. Roku 1947 se stal asistentem na Husově teologické fakultě v Praze a v březnu 1948 zde obhájil doktorskou práci o Lukáši Pražském. V květnu téhož roku získal i doktorát univerzity ve Štrasburku . Roku 1949 se habilitoval na Husově fakultě pro obor církevních dějin a – po rozdělení bohosloveckých fakult na husitskou a evangelickou – v roce 1950 se stal docentem historické symboliky na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě. Tehdy se oženil s bohoslovkou Marií, rozenou Harantovou , která od roku 1952 působila jako vikářka, resp. farářka Českobratrské církve evangelické na sborech Praha-Kliment, Horní Počernice a Kladno). V roce 1964 se jim narodila d...

Více od autora