Vilém Sacher byl generálporučík, spisovatel a signatář Charty 77. Účastník druhého odboje ve Francii a ve Velké Británii. Autor memoárů Krvavé velikonoce a Pod rozstříleným praporem, kde zachycuje boje na Slovensku v roce 1945. V roce 1977 podepsal Chartu 77. Trefně popsal následující události v životě Viléma Sachra Ludvík Vaculík: „... ocitl se v palbě erárních sračkometů“. A skutečně, msta režimu přišla okamžitě. Sacher byl degradován na vojína, zbaven všech československých vyznamenání a bylo mu zakázáno nosit vyznamenání zahraniční. Poté pracoval v Tatrovce Česká Lípa, v JZD Skalice, v mnoha pohostinstvích po Čechách. Za svoji válečnou činnost byl vyznamenán Hvězdou II. stupně Československého vojenského řádu Bílého lva za vítězství, pětkrát Československým válečným křížem 1939, Řádem SNP I. třídy, dvakrát Československou medailí Za chrabrost, dále mu byly uděleny sovětský Orděn velikoj otěčestvěnnoj vojny I. stěpeni, rumunský Ordinul Coroana Romaniei en spade in gradul de Comandor, polský Krzyž Grunwaldu III. kl. a další československá a spojenecká vyznamenání. Rehabilitován 15. ledna 1990, žádost o rehabilitaci podal čs. presidentovi Václavu Havlovi plk. RSDr. Václav Pejřil, přítel V. Sachera, který po historické stránce redigoval jeho vzpomínkové knihy. V listopadu 2013 se konala ve Skalici u České Lípy vzpomínková slavnost ke Dni veteránů. Zemřel roku 1987 a byl pohřben na Městském hřbitově v Prostějově.