Tereza Nováková
Na Librově gruntě

1952 | Nakladatelství Melantrich

V tomto románě zachytila T. Nováková výrazně revoluční rok 1848 na východočeském venkově. Zprávy o vyhlášení konstituce, naděje na zrušení roboty rozjitří robotniky. Nejrevolučnější část vesnice, venkovská chudina a malí chalupníci, aktivně prosazují svá práva, nečekajíce na císařské patenty. Bohatí sedláci naopak v ob…avě před revolučně naladěnou chudinou si ani nepřejí zrušení roboty. Tak rozpuštění kroměřížského sněmu a okrojovaná ústava vyvolává na jedné straně opravdové, hluboké zklamání, na druhé spíše uspokojení. Nováková v románě zachytila celý způsob života poddanské vesnice, popisuje kroje, zvyky i obyčeje, svět starých i mladých, všední i sváteční dny robotného lidu a ukazuje především, jak se česká vesnice začíná třídně diferencovat. Vedle toho si všímá i poněkud svobodnějšího, pokrokovějšího života drobných řemeslníků v městečku Bystrém i života popanštělé poněmčilé vrchnosti královského města Poličky. V tomto románě zachytila T. Nováková výrazně revoluční rok 1848 na východočeském venkově. Zprávy o vyhlášení konstituce, naděje na zrušení roboty rozjitří robotniky. Nejrevolučnější část vesnice, venk…ovská chudina a malí chalupníci, aktivně prosazují svá práva, nečekajíce na císařské patenty. Bohatí sedláci naopak v obavě před revolučně naladěnou chudinou si ani nepřejí zrušení roboty. Tak rozpuštění kroměřížského sněmu a okrojovaná ústava vyvolává na jedné straně opravdové, hluboké zklamání, na druhé spíše uspokojení. Nováková v románě zachytila celý způsob života poddanské vesnice, popisuje kroje, zvyky i obyčeje, svět starých i mladých, všední i sváteční dny robotného lidu a ukazuje především, jak se česká vesnice začíná třídně diferencovat. Vedle toho si všímá i poněkud svobodnějšího, pokrokovějšího života drobných řemeslníků v městečku Bystrém i života popanštělé poněmčilé vrchnosti královského města Poličky.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	142
Jazyk:	česky
Vydání:	V Melantrichu 1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 2. 2025 11:8
Číslo položky:	1142160

O autorovi

Tereza Nováková

Teréza Nováková, rozená Lanhausová, byla česká spisovatelka s regionálním zaměřením na okolí Litomyšle a Proseče, představitelka realismu a tzv. venkovské prózy. Byla aktivní členkou ženského emancipačního hnutí. Teréza Nováková pocházela z Prahy. Se svým manželem, středoškolským profesorem, odešla v roce 1876 do Litomyšle, kde strávila devatenáct let. Autorka pocházela z „dobré“ rodiny. Její otec byl úředníkem pražské České spořitelny původem z Hradce Králové. Dědeček se živil jako hradecký poštmistr. Další předkové z otcovy strany pocházeli z Porýní a severozápadních Čech, Teplicka, z matčiny strany se jednalo o jihlavské Němce. Její rodina byla tedy poloněmecká. Otec byl Čech a matka Němka, která pocházela ze zámožné německo-židovské rodiny. Doba, ve které se formovala osobnost Terézy Novákové, byla složitá. Jednoduchá nebyla především z hlediska kulturní atmosféry odrážející silný nacionalismus český a německý. Od každé z dobře situovaných měšťanských rodin se očekávalo přiklonění k české, či německé národnosti na základě hospodářských, politických, ale i individuálních pohnutek. Paradoxně často rozhodujícím faktorem nebyla genetika, ani české nebo německé kořeny a často dokonce nehrál roli ani jazyk, kterým se v rodině mluvilo. To se projevilo právě i v rodině Terézy Lanhausové , která je typickým příkladem takového jednání. Přestože předky měli německé, u nich doma se mluvilo německy, nebylo možné popřít vliv českého kulturního prostředí . K češství vedl Terézu Novákovou především otec. Dříve než znala česká slova, znala české písně, protože tatínek byl hudebník. Nejednalo se o člověka nijak razantního ani v životě osobním, ani kulturním a politickém. Byl to tichý a klidný člověk, který měl uzavřenou až klidnou povahu, jak ho popisuje vnuk Arne Novák. První hybnou silou českého kultu...

Více od autora