Knihy
Ostatní
Konstantin Biebl
Na hrobě bubnují padající pomeranče

Konstantin Biebl
Na hrobě bubnují padající pomeranče

2013 | Nakladatelství Dokořán

Jiskřivá poezie Konstantina Biebla, člena avantgardního Devětsilu a pražské surrealistické skupiny, je dodnes živá a svěží. Kniha obsahuje ukázky z Bieblovy nejrozsáhlejší a vrcholné básně Nový Ikaros, milostnou poezii, zvukomalebné poetistické hříčky i verše inspirované životem ve Slavětíně, 1. světovou válkou a p…obytem na Jávě. Jsou to básně s kouzlem orientálních pohádek, plné humoru, hravého snění, ale i mrazivého chvění a bolesti. Jiskřivá poezie Konstantina Biebla, člena avantgardního Devětsilu a pražské surrealistické skupiny, je dodnes živá a svěží. Kniha obsahuje ukázky z Bieblovy nejrozsáhlejší a vrcholné básně Nový Ik…aros, milostnou poezii, zvukomalebné poetistické hříčky i verše inspirované životem ve Slavětíně, 1. světovou válkou a pobytem na Jávě. Jsou to básně s kouzlem orientálních pohádek, plné humoru, hravého snění, ale i mrazivého chvění a bolesti.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	89
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073634880
ISBN:	9788073634889
Edice:	39. svazek ed. 39. svazek ed. Mocca
Vydání:	Vyd. v Dokořán 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 9. 2023 12:8
Číslo položky:	642693

O autorovi

Konstantin Biebl

Konstantin Biebl byl český básník a prozaik lyrické, snové orientace. Narodil se ve Slavětíně u Loun do rodiny lékaře Petra Biebla, podle matriky praktického lékaře, podle literatury zubního lékaře a za první světové války lékaře vojenského, především chirurga, který působil na haličské frontě v Chelmu, kde onemocněl břišním tyfem a během rekonvalescence spáchal sebevraždu. Obecnou školu navštěvoval ve Slavětíně, reálku začal studovat v Lounech, kde v 5. ročníku propadl z češtiny a opakoval jej v Praze, kde složil maturitu již jako voják rakousko-uherské armády. Poté musel narukovat na frontu první světové války. V lednu 1918 byl na balkánské frontě raněn, zajat a odsouzen k trestu smrti, popravě unikl útěkem ze zajetí; léčil se v Sarajevu. Roku 1918 se vrátil do Prahy, ohrožen tuberkulózou. Roku 1921 složil na novoměstském piaristickém gymnáziu v Praze maturitní zkoušku z latiny a nastoupil na lékařskou fakultu Karlovy univerzity, ale studia nedokončil. Věnoval se zcela básnické tvorbě. V roce 1922 se svými levicově orientovanými přáteli vstoupil do KSČ. Mezi jeho nejbližší přátele patřili spolužák z lounské reálky Karel Konrád a Jiří Wolker, s nímž v roce 1922 trávil prázdniny na léčení v Jugoslávii v sanatoriu v Bašce na ostrově Krk, kde se zamiloval do tuberkulózní pacientky J. Mikšovské, jejíž smrt ho -mimo jiné- inspirovala k básnické sbírce Zloděj z Bagdádu. Z TBC se vyléčil. V letech 1921-1924 byl členem Literární skupiny, z níž společně s přáteli přešel do Devětsilu. V roce 1925 navštívil Francii, v letech 1926 a 1927 podnikl cestu do exotických zemí , jež ho inspirovala k básnické sbírce S lodí, jež dováží kávu a čaj, k četným reportážím a próze. V té době svou senzitivní, přecitlivělou a labilní psychiku začal posilovat alkoholem a drogami. Roku 1931 se oženil s Marií Bulovovou, na svatební cestu odjeli do Alžírska a Tunisu. V roce 1934 podepsal prohlášení ustavují...

Více od autora