Jindřich Chalupecký
Na hranicích umění : několik příběhů

1990 | Nakladatelství Prostor

Podtitul: Několik příběhů

Výtvarný a literární kritik a historik umění Jindřich Chalupecký v knize portrétuje přední československé umělce, například Jiřího Koláře, Vladimíra Boudníka, Milana Knížáka či Alexe Mlynárčika. Podtitul: Několik příběhů

Výtvarný a literární kritik a historik umění Jindřich Chalupecký v knize portrétuje přední československé umělce, například Jiřího Koláře, Vladimíra Boudníka, Milana K…nížáka či Alexe Mlynárčika.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

lehce zašlá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlá obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	158
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085190060
ISBN:	9788085190069
Editor:	Karel Jadrný
Edice:	Arkýř
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 2. 2025 10:38
Číslo položky:	1144123

O autorovi

Jindřich Chalupecký

Jindřich Chalupecký byl výtvarný a literární teoretik a kritik, esejista, historik umění a překladatel, manžel básnířky Jiřiny Haukové. Otec Jindřicha Chalupeckého byl univerzitním profesorem očního lékařství a hluboce vzdělaným intelektuálem, mj. autorem knih Heinrich Heine a Hudba barev. Otec zemřel na infekční žloutenku když bylo Jindřichovi 8 let a matka se znovu provdala za asistenta prof. Chalupeckého, MUDr. Kamila Fialu. Ten působil též jako překladatel z angličtiny a francouzštiny a hudební a literární kritik časopisu Moderní revue. Chalupecký se zajímal o umění již během studia na gymnáziu v Křemencově ulici v Praze . V letech 1928–1932 studoval na Filosofické fakultě UK pedagogiku, psychologii, literaturu, francouzštinu a dějiny umění. Navštěvoval přednášky Jana Mukařovského, ale nenalézal žádnou souvislost estetiky jako vědecké disciplíny se smyslem a místem umění v současném světě. Studia nedokončil a dal přednost sebevzdělávání a přímému kontaktu s umělci. Debutoval v roce 1930 články v týdeníku Samostatnost a časopisu Lumír. Byl učitelem a ředitelem obchodní školy, kde působil také malíř Zdenek Rykr. V předválečném Československu patřil k levicovým intelektuálům a kromě publikování v literárních časopisech a novinách působil jako teoretik Skupiny 42, která se začala formovat již ve 30. letech. Během války byl členem ilegální Výtvarnické pětky Národního revolučního výboru inteligence. V roce 1942 byl redaktorem časopisu Život , po válce byl krátce tajemníkem nově založeného Bloku výtvarných umělců, 1946–1948 šéfredaktorem čtvrtletníku Listy pro umění a filosofii, 1946–1949 členem výboru literárního odboru UB. Výtvarný odbor UB mu roku 1944 vydal studii Smysl výtvarného umění. Roku 1948 byl členem Státní publikační komise, 1948–1949 člen Syndikátu českých spisovatelů a tajemník umělecké rady Svazu československých výtvarných umělců. Po komunistickém převratu roku 1948 byl označ...

Více od autora