Ivan Málek, Ferdinand Herčík, Bohumír Rosický, Zdeněk Servít, František Hořavka, Rudolf Řetovský, Bořivoj Keil, Dimitrij Slonim, Jiří Křeček, Arnošt Gutmann, Věra Mervartová
Na frontách vědy

1954 | Nakladatelství Mladá fronta

Popularizující knížka srozumitelně poučuje o různých zajímavých problémech, především biologických. Seznamuje se světem bílkovin, bakterií a virů. Líčí objevení bakteriofága, probírá z mičurinského hlediska životní cyklus obilné rostliny a vypráví, jak u nás byl řešen problém urychleného klíčení jasanu ztepilého. Zabýv…á se dále ohnisky nebezpečných chorob v přírodě a popisuje způsoby, jimiž naši epidemiologové taková ohniska odkrývají a zneškodňují. Zvláštní stati jsou věnovány individuálnímu vývoji živočichů, léčbě spánkem a výzkumu epilepsie, otázce pohybu jako základního projevu života a velkým úkolům nové mikrobiologie. Popularizující knížka srozumitelně poučuje o různých zajímavých problémech, především biologických. Seznamuje se světem bílkovin, bakterií a virů. Líčí objevení bakteriofága, probírá z mičurinského hl…ediska životní cyklus obilné rostliny a vypráví, jak u nás byl řešen problém urychleného klíčení jasanu ztepilého. Zabývá se dále ohnisky nebezpečných chorob v přírodě a popisuje způsoby, jimiž naši epidemiologové taková ohniska odkrývají a zneškodňují. Zvláštní stati jsou věnovány individuálnímu vývoji živočichů, léčbě spánkem a výzkumu epilepsie, otázce pohybu jako základního projevu života a velkým úkolům nové mikrobiologie.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	179
Jazyk:	česky
Edice:	37. svazek ed. 37. svazek ed. Veda mládeži
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 4. 2025 11:16
Číslo položky:	1208765

O autorech

Ivan Málek

Ivan Málek byl český a československý lékař, mikrobiolog, člen Československé akademie věd, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. V 50. letech představitel dogmatického stalinistického pojetí vědy. Po roce 1968 politicky a profesně odstaven. Maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze, pak absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde promoval roku 1932. Od roku 1934 působil jako asistent v Bakteriologicko-sérologickém ústavu lékařské fakulty. V letech 1941-1944 byl zaměstnán ve Státním zdravotním ústavu. V období let 1944-1945 působil v laboratořích Fragnerovy farmaceutické továrny v Dolních Měcholupech. Během druhé světové války spolupracoval se skupinou komunisticky orientovaných lékařů, kteří připravovali projekt reformy československého zdravotnictví. V roce 1945 absolvoval studijní cestu do USA a Kanady. V letech 1946-1950 byl docentem a později profesorem mikrobiologie a imunologie na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V roce 1950 se stal ředitelem Ústředního ústavu biologického. Patřil mezi první osobnosti Československé akademie věd. Roku 1952 zakládal Biologický ústav ČSAV, který řídil. V letech 1962-1970 byl ředitelem Mikrobiologického ústavu ČSAV. Jako vědec se podílel na výzkumu vývoje nových léků. Stál u počátků tuzemského výzkumu antibiotik a je jedním ze zakladatelů Výzkumného ústavu antibiotik v Roztokách u Prahy. Angažoval se i politicky. Od konce 40. let 20. století se v jeho vědecké tvorbě objevují ideologicky podmíněné teorie inspirované sovětským vědcem Trofimem Lysenkem. Potlačoval naopak tradiční genetické teorie Gregora Mendela. Coby aktivní komunista se zapojil i do širších politických debat. Kritizoval Masaryka, Čapka, „buržoazní objektivismus“ a další dřívější pilíře československé vědy. V roce 1955 vydal v tomto duchu propagandistickou publikaci Boj nového se st...

Více od autora

Ferdinand Herčík

MUDr., RNDr., vynikající badatel v oboru radiobiologie a biofyziky. Byl synem akademického malíře Ferdinanda Herčíka Po maturitě se zapsal na Přírodovědeckou Fakultu MU . Již jako septimán začal pracovat v ústavu rostlinné fyziologie PřF pod vedením V. Úlehly; ten ho uvedl do biofyzikálního výzkumu na rostlinných modelech. Z této problematiky již v r. 1925 vytěžil svou první samostatnou publikaci. Doktorátu na LF MU dosáhl r. 1932. V l. 1928–31 působil jako asistent zmíněného ústavu na PřF MU, kde se r. 1932 habilitoval z obecné fyziologie. R. 1931 přešel na radiologickou stanici LF MU, kde pak působil v oboru radiační biofyziky do r. 1937. R. 1935 se na LF MU habilitoval z právě vzniknuvší lékařské biofyziky monografií Die Oberflächenspannung in der Biologie und Medizin. Své znalosti biofyziky prohloubil studijním pobytem na biologické stanici ve Villefranche , v Pasteurově ústavu v Paříži, v oddělení pro molekulární biofyziku Lecomta du Noüy , a v Rockefellerově ústavu v New Yorku, v biofyzikální laboratoři R. W. G. Wyckoffa . Od studia změn povrchového napětí, které vznikají v biologických soustavách vlivem světla , od r. 1932 postupně přešel k širokému spektru experimentálních studií radiobiologických. Studoval biologické účinky všech druhů krátkovlnného záření, zejména pronikavého elektromagnetického i korpuskulárního , na živé buňky. Doklady pro zásahovou teorii, jež získal, ho postupně vedly k teorii kvantové biologie. Stal se průkopníkem čs. biofyziky a zakladatelem čs. radiobiologie. R. 1937 byl jmenován mimořádným profesorem obecné biologie a byl povolán do čela biologického ústavu LF MU, do jehož rámce převedl i radiologickou stanici. Řádným profesorem obecné biologie byl jmenován r. 1946, se zpětnou účinností od r. 1941. Mezitím byl zaměstnán v Zemském radioléčebném ústavu v Brně, kde se věnoval radioterapii a potají p...

Více od autora