Podtitul: Ufologie z pohledu skeptika.

Po více než půlstoletém trvání není ufologie ničím víc, než čím byla na svém počátku: záležitostí smyšlenek bez hmatatelných důkazů. Pohybuje se ve světě spekulací, vyložených podvodů a chatrných svědectví bez možnosti nabídnout cokoli, co by bylo možno podrobit regulérnímu vědeckému výzkumu. Záhady přitahují víc než vědecky doložená fakta, lidé tajemno milují a ufologická literatura toho široce využívá. Stala se výnosným obchodním artiklem. Ufologie neřeší otázku, zda ve vesmíru existují jiné životní formy, jiný druh života, jiné civilizace. Ufologie tvrdí, že ONI jsou tady. A že jsou tu odedávna. Kde hledat její počátky? V prvních poválečných letech v pozorování Kennetha Arnolda, v havárii Thomase Mantella a především ve fámách o havárii mimozemského objektu u Roswellu. Hysterie kolem létajících talířů ovlivnila Ameriku konce čtyřicátých let i následný vývoj ufologie v ovzduší studené války a aktivit zpravodajských služeb. Do prvních poválečných roků spadá i vznik ufologie v Sovětském svazu, jejíž vývoj byl poznamenán politickým systémem své doby.

Co se vlastně stalo v Roswellu? Jaké spory propukly kolem dokumentu Majestic-12 a filmu o pitvě mimozemšťana? Co přinesly výzkumné projekty Sign, Grudge a Blue Book? Co skrývá supertajná Area 51? Kolik naivity obsahují svědectví tzv. kontaktérů a jaké nebezpečí představují sekty založené na mimozemských mýtech? Autorka vychází z předpokladu, že vývoj ufologie byl ovlivněn studenou válkou, nedůvěrou mezi dvěma světovými velmocemi a snahou utajit vojenský výzkum a jeho výsledky.

Fotografie na přebalu: Elipsovitý objekt na nedatovaném záběru, údajně pořízeném neznámým fotografem jednoho ze soulských deníků, ufologové shodně označili za „mimozemského původu" (foto ČTK).