José Plácido Domingo Embil, KBE je světoznámý operní pěvec a dirigent. Jeho hlasová poloha byla po dlouhou dobu tenor, v současném období přešel spíše na barytonové role. Rodiče Plácida Dominga, Plácido Domingo Ferrer a Pepita Embil, byli významní pěvci španělského typu operet – zarzuel. V roce 1949 se Domingo se svými rodiči přestěhoval do Mexika, kde vystudoval dirigování a hru na klavír, ale záhy začal také sbírat jevištní zkušenosti, zejména v tradičních španělských zarzuelách. Po prvních vystoupeních v mexickém Monterrey a americkém Dallasu začal v roce 1959 účinkovat v mexickém Národním divadle v Ciudad de México, kde se sice ucházel o místo barytonisty, ale vedení souboru ho přesvědčilo, aby začal zpívat role tenorové. Dlouhodobé angažmá získal v Izraelské opeře v Tel Avivu . Hned po jeho skončení ale debutoval v Newyorské městské opeře . Před plánovanou rolí Dona José v opeře Carmen od Georges Bizeta ještě stihl i záskok za indisponovaného sólistu v Pucciniho Madame Butterfly. V roce 1968 debutoval v newyorské Metropolitní opeře, a to jako záskok za Franca Corelliho v roli Maurizia hraběte ze Saska v jedinečné opeře Francesca Cilei Adriana Lecouvreur. Od té doby až do dneška je jedním z nejžádanějších a nejslavnějších sólistů na všech důležitých operních scénách světa. Jako tenorista má velmi rozsáhlý repertoár, který sahá od italských a francouzských belcantových rolí až po úspěšná nastudování náročných partů oper Richarda Wagnera. Největší popularitu přinesla Domingovi účast ve hvězdné sestavě Tří tenorů. Společně s Lucianem Pavarottim a José Carrerasem účinkoval mj. na koncertu při fotbalovém mistrovství světa v roce 1990, který se přenášel do celého světa. Je držitelem devíti cen Grammy a tří cen Latin Grammy. Ještě na vrcholu své pěvecké kariéry se vrátil i ke své vystudované profesi dirigenta , později se na tuto práci orientoval st...