Karel Poláček
Muži v ofsajdu : ze života klubových přívrženců

1965 | Nakladatelství Československý spisovatel

Humoristický román Karla Poláčka patří k těm nejzábavnějším a zároveň nejpřívětivějším dílům české literatury. Autor se v něm laskavým a zároveň humorným způsobem vypisuje z nesmrtelné lásky k fotbalovým klubům a fotbalu samotnému. Potěchu v něm naleznou všichni, nejen příznivci fotbalu, protože v centru dění je úsměvn…ý milostný příběh hlavního hrdiny Emana Habáska a také osudy jeho šéfa pana Načeradce, nadaného rozvětveným příbuzenstvem. Poláčkovo nestárnoucí vyprávění o svérázných fotbalových nadšencích vyniká originálním bohatým jazykem a lehkým humorem. V této knize dokázal zachytit živý hovorový jazyk postav tak, jako bychom byli přímými svědky rozhovorů, půtek a hašteření mezi manžely, rodiči, příbuznými ale i fanoušky a návštěvníky fotbalových utkání. Vlídná ironie autorova svědčí o jeho zálibě v židovských anekdotách, v nichž prý byl nepřekonatelným vypravěčem. Muži v ofsajdu se vedle Bylo nás pět nebo Hostince u kamenného stolu řadí k nejlepším knihám Karla Poláčka. Román se stal předlohou k neméně úspěšnému filmu z roku 1931 a několika divadelním představením. Humoristický román Karla Poláčka patří k těm nejzábavnějším a zároveň nejpřívětivějším dílům české literatury. Autor se v něm laskavým a zároveň humorným způsobem vypisuje z nesmrtelné lásky k fotbalo…vým klubům a fotbalu samotnému. Potěchu v něm naleznou všichni, nejen příznivci fotbalu, protože v centru dění je úsměvný milostný příběh hlavního hrdiny Emana Habáska a také osudy jeho šéfa pana Načeradce, nadaného rozvětveným příbuzenstvem. Poláčkovo nestárnoucí vyprávění o svérázných fotbalových nadšencích vyniká originálním bohatým jazykem a lehkým humorem. V této knize dokázal zachytit živý hovorový jazyk postav tak, jako bychom byli přímými svědky rozhovorů, půtek a hašteření mezi manžely, rodiči, příbuznými ale i fanoušky a návštěvníky fotbalových utkání. Vlídná ironie autorova svědčí o jeho zálibě v židovských anekdotách, v nichž prý byl nepřekonatelným vypravěčem. Muži v ofsajdu se vedle Bylo nás pět nebo Hostince u kamenného stolu řadí k nejlepším knihám Karla Poláčka. Román se stal předlohou k neméně úspěšnému filmu z roku 1931 a několika divadelním představením.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý neautorská dedikace, razítko původního majitele	Skladem pro e-shop	39 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
Stav Dobrý stránky zažloutlé	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	359 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	99 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Antonín Pelc
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	248
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Antonín Pelc
Vydání:	9. vyd., (v Čs. spis. 2.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 11. 2022 11:21
Číslo položky:	445921

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora