Karel Poláček
Muži v offsidu : ze života klubových přívrženců

1932 | Nakladatelství František Borový

Děj tohoto románu se odehrává v prostředí fotbalových klubů Viktorie Žižkov a Slavie Praha. Autor podává humorným způsobem obraz několika obyčejných pražských obyvatel a přibližuje jejich zajímavý způsob života.

Nejdůležitější je osoba Emana Habáska mladšího. Kolem něj se totiž točí celý děj. Eman je náruživým …divákem při fotbalových zápasech. Fandí Viktorii Žižkov. Při jednom takovém zápase se pohádá a nakonec dokonce popere s panem Nečeradcem, který fandí Slávii. Vše se ale urovná, a když pan Nečeradec zjistí, že Eman je bez práce, nabídne mu zaměstnání ve svém obchodě. Emanova pověst se tím velice vylepšila. Časem se seznámí se slečnou Emilkou. Jejich vztahu ale nepřeje Emilčin otec, pan Šefelín. To však oba mladé moc nezajímá. A tak se po nějaké době dozví pan Šefelín, že jeho drahá dceruška je v jiném stavu.
Samozřejmě by Emana nejraději zastřelil, ale nakonec se vše zase urovná, protože Eman souhlasí s tím, že si Emilku vezme za manželku. A tak nám kniha končí šťastnou svatbou.
Děj tohoto románu se odehrává v prostředí fotbalových klubů Viktorie Žižkov a Slavie Praha. Autor podává humorným způsobem obraz několika obyčejných pražských obyvatel a přibližuje jejich zajímavý způ…sob života.

Nejdůležitější je osoba Emana Habáska mladšího. Kolem něj se totiž točí celý děj. Eman je náruživým divákem při fotbalových zápasech. Fandí Viktorii Žižkov. Při jednom takovém zápase se pohádá a nakonec dokonce popere s panem Nečeradcem, který fandí Slávii. Vše se ale urovná, a když pan Nečeradec zjistí, že Eman je bez práce, nabídne mu zaměstnání ve svém obchodě. Emanova pověst se tím velice vylepšila. Časem se seznámí se slečnou Emilkou. Jejich vztahu ale nepřeje Emilčin otec, pan Šefelín. To však oba mladé moc nezajímá. A tak se po nějaké době dozví pan Šefelín, že jeho drahá dceruška je v jiném stavu.
Samozřejmě by Emana nejraději zastřelil, ale nakonec se vše zase urovná, protože Eman souhlasí s tím, že si Emilku vezme za manželku. A tak nám kniha končí šťastnou svatbou.

s kódem LETO26: 69 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	Obálka a ilustrace Antonín Pelc, vazba a úprava Otakar Mrkvička
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	353
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Antonín Pelc
Edice:	Kmeň, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Knihy Karla Poláčka
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 5. 2024 16:49
Číslo položky:	854454

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora