Knihy
Biografie, memoáry a korespondence
Pavel Kohout
Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem

Pavel Kohout: Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem

Pavel Kohout, Jiří Gruša
Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem : To byl můj život?? ; Předběžná bilance - II

2011 | Nakladatelství Academia

2. svazek Kohoutova autobiografického cyklu obsahuje následující
díla, které lze považovat za memoáry v pravém slova smyslu:
TO BYL MŮJ ŽIVOT?? Dvousvazková autobiografie , zde logicky propojená v zamýšlený celek, obsahuje reflexe dříve popsaných, ale hlavně dosud nevzpomenutých událostí - od autorova narození v …roce 1928 přes všechy divoké peripetie jeho života až do rozdělení Československa o půlnoci na Nový rok 1993. defilují tu v nejrůznějších životních situacích Clapeček, Chcípáček, Dorostenec, Poeta, Voják, Dramatik, Disident, Exulant a různé další role autora - jeho slovy - "v klasickém dramatu o čtyřech jednáních, s názvy Zaslepení, Prohledaní, Vynesení a Navracení". Vše dokumentují ukázky z Kohoutových prací od prvních veršíků až po známé romány a divadelní hry, i líčení okolností jejich vzniku.
PŘEDBĚŽNÁ BILANCE, text vzniklý v létě 2010 na žádost iniciátora souborného vydání Kohoutových pamětí, ředitele Nakladatelství Academia Jiřího Padevěta, vyplňuje skoro dvacetiletou pauzu mezi koncem předchozí knihy a dneškem dalšími událostmi a úvahami zralého muže, který dál intenzivně pokračuje v uměleckých i veřejných aktivitách. Autor nabízí barevné portréty kontrahentů i přátel, dětí, vnuků, pomocníků, jezevčíků a své ženy Jeleny Mašínové, procházející předchozími knihami jakožto Z. či Zet. Uzavírá cyklus, který v jednom středoevropském lidském osudu zrcadlí uplynulých třiaosmdesát let planety Země.. 2. svazek Kohoutova autobiografického cyklu obsahuje následující
díla, které lze považovat za memoáry v pravém slova smyslu:
TO BYL MŮJ ŽIVOT?? Dvousvazková autobiografie , zde logicky propojená… v zamýšlený celek, obsahuje reflexe dříve popsaných, ale hlavně dosud nevzpomenutých událostí - od autorova narození v roce 1928 přes všechy divoké peripetie jeho života až do rozdělení Československa o půlnoci na Nový rok 1993. defilují tu v nejrůznějších životních situacích Clapeček, Chcípáček, Dorostenec, Poeta, Voják, Dramatik, Disident, Exulant a různé další role autora - jeho slovy - "v klasickém dramatu o čtyřech jednáních, s názvy Zaslepení, Prohledaní, Vynesení a Navracení". Vše dokumentují ukázky z Kohoutových prací od prvních veršíků až po známé romány a divadelní hry, i líčení okolností jejich vzniku.
PŘEDBĚŽNÁ BILANCE, text vzniklý v létě 2010 na žádost iniciátora souborného vydání Kohoutových pamětí, ředitele Nakladatelství Academia Jiřího Padevěta, vyplňuje skoro dvacetiletou pauzu mezi koncem předchozí knihy a dneškem dalšími událostmi a úvahami zralého muže, který dál intenzivně pokračuje v uměleckých i veřejných aktivitách. Autor nabízí barevné portréty kontrahentů i přátel, dětí, vnuků, pomocníků, jezevčíků a své ženy Jeleny Mašínové, procházející předchozími knihami jakožto Z. či Zet. Uzavírá cyklus, který v jednom středoevropském lidském osudu zrcadlí uplynulých třiaosmdesát let planety Země..

Součástí souboru:

Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem 2011 (2 sv, 1. vyd.)

Stav

Dobrý

desky s flíčky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, desky s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	883-1765, [12] s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020019219
ISBN:	9788020019219
Edice:	35. svazek ed. 35. svazek ed. Paměť
Vydání:	Vyd. v tomto uspořádání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 1. 2025 10:35
Číslo položky:	1111244

O autorech

Pavel Kohout

Pavel Kohout je český a rakouský básník, prozaik, dramatik a později významný spisovatel samizdatu v exilu. Zpočátku užíval své vlastní šifry GAL a veron. Svou uměleckou dráhu zahájil jako komunista a jeden z představitelů tzv. budovatelské poezie, později prošel osobnostním vývojem/přerodem od bezvýhradné podpory stalinismu přes postupné vystřízlivění, účast na pražském jaru a nucený odchod do exilu v 70. letech až k demokratickému antikomunismu. Jeho první ženou byla herečka Alena Vránová, se kterou se na vlastní přání oženil v den Stalinových narozenin. Z druhého manželství s Annou, asistentkou režie, má tři děti, mezi nimi spisovatelku Terezu Boučkovou a výtvarníka Ondřeje. Jeho třetí manželkou je scenáristka, spoluautorka jeho scénářů, spisovatelka Jelena Mašínová. Narodil se v Praze, kde také roku 1947 maturoval na reálném gymnáziu. V té době byl přesvědčeným komunistou. Byl členem ÚV ČSM a členem ústředního výboru Svazu čs. spisovatelů . Patřil k tzv. kulturnímu kádru komunistické strany, z čehož pro něj plynul rychlý kariérní vzestup. Na konci 40. let spoluzaložil a do roku 1952 vedl Soubor Julia Fučíka. Po maturitě pracoval v mládežnické redakci Čs. rozhlasu mimo jiné s Karlem Kynclem. Jako jedenadvacetiletý nastoupil na místo kulturního atašé v Moskvě . Pak byl šéfredaktorem satirického časopisu Dikobraz . V roce 1952 dokončil studium estetiky a divadelní vědy na Universitě Karlově. Krátce poté začal literárně tvořit . Dosud napsal asi 45 divadelních her – aktovek a adaptací. Během vojenské služby byl vedoucím redaktorem kulturní rubriky časopisu Čs. voják a členem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V roce 1956 byl několik měsíců reportérem a komentátorem vnitropolitické redakce Československé ...

Více od autora

Jiří Gruša

Jiří Gruša byl český básník, prozaik, překladatel, literární kritik, diplomat a politik. Od června 1997 do ledna 1998 zastával post ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve druhé Klausově vládě . V letech 2003 až 2009 byl prezidentem mezinárodního centra PEN klubu. Pro jednu ze svých knih použil pseudonym Samuel Lewis. Narodil se v Pardubicích. Jeho otec byl technickým úředníkem, který byl po válce nucen se přihlásit do dolu v rámci náboru pracující inteligence. Po absolvování středoškolského studia v Pardubicích byl Gruša, nyní pocházející z dělnické rodiny, přijat na Karlovu univerzitu, aniž by musel vstoupit do komunistické strany. Nejprve studoval český jazyk a historii, po roce přešel na Filozofickou fakultu studovat obory filozofie a historie. Během studia se u něho začal projevovat organizační talent, díky kterému působil na pozici redaktora v různých literárních časopisech. Svou poezii pravidelně zasílal do redakcí pražských novin, kde se jeho básně setkávaly vždy s odmítavou odpovědí redakcí pro intelektuální obsah a neplnění potřebných ideových předpokladů. Vysokou školu ukončil v roce 1962, kdy vyšla jeho básnická sbírka Torna. V tomto roce také nastoupil základní vojenskou službu. Dále se věnoval básnické tvorbě. V roce 1963 byla v pražských novinách zveřejněna část jeho práce, která byla vytržena z kontextu. V této práci byly zmíněna i osoba Fidela Castra. Díky tomu byl pozván do Dobříše, kde se setkal s celou řadou mladých spisovatelů. Zde vznikla myšlenka vzniku časopisu pro mladou literaturu, proto zorganizoval vše potřebné a ještě během jeho vojenské služby vznikl časopis Tvář, s odkazem na Františka Halase, jehož se stal redaktorem. Po měsíci působení v časopise Tvář, se objevil v tisku článek jeho přítele z Pardubic Vladimíra Medka, pojednávající o tom, že není správné, aby nevycházely starší básně bez stalinských ve...

Více od autora