Leoš Janáček, Ferenc Liszt
Mše B Dur : podle messe pour orgue Ference Liszta

1978 | Nakladatelství Supraphon

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	27
Jazyk:	latinsky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 11. 2025 16:15
Číslo položky:	1458730

O autorech

Leoš Janáček

Leoš Janáček byl český hudební skladatel, hudební teoretik, folklorista, publicista a pedagog, který se stal významnou osobností světové vážné hudby konce 19. a počátku 20. století. Janáček se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech na Moravě, tehdy součásti rakouského císařství, a již v raném věku se u něj projevila vášeň pro hudbu. Je známý svým jedinečným hudebním stylem, který zahrnuje moravské a slovanské lidové vlivy do moderního, originálního idiomu.

Více od autora

Ferenc Liszt

Franz Liszt , tehdy Uhersko v rámci Rakouského císařství, dnes Burgenland, Rakousko – 31. července 1886 Bayreuth, Bavorsko, Německé císařství) byl rakousko-uherský klavírní virtuos a hudební skladatel, jeden z nejslavnějších klavíristů své doby a jeden z nejproduktivnějších skladatelů 19. století. V průběhu své skladatelské činnosti komponoval v různých stylech. Nejprve patřil mezi přední představitele romantismu. Svými symfonickými básněmi byl jedním z průkopníků programní hudby. Jeho hlavní díla pak patří do tzv. novoněmeckého hudebního stylu. Lisztova matka Anna, rozená Marie Anna Lager byla Rakušanka. V devíti letech ztratila rodiče a musela se přestěhovat do Vídně, kde pracovala jedenáct let jako služka. 11. ledna 1811 se provdala za Adama Lista z vesnice Unterfrauenhaid v tehdejší Šoproňské župě, dnes v Burgenlandu. List se narodil v Edelstalu nedaleko Bratislavy. Jeho rodina měla předky německé a slovenské . Byl amatérský pianista a cellista, povoláním úředník na dvoře knížete Mikuláše II. Esterházyho. Protože jeho příjmení List se v maďarsko-německém prostředí vyslovovalo nesprávně jako „lišt”, začal se psát jako Liszt, což přejal i jeho syn a později i další členové širší rodiny. Lisztova národnost bývá předmětem sporů, „nárok“ na něj si činí Maďaři, Němci i Slováci, z toho plyne také nejednotnost v zápisu jeho křestního jména. Liszt byl pokřtěn jako Franciscus , vyrostl v německo-slovenském jazykovém prostředí a později se naučil výborně francouzsky. Sám se podepisoval jako Franz, ale hlásil se k Maďarům. Maďarsky ovšem uměl jen málo, i když se ještě ve starším věku pokoušel tento jazyk ovládnout. Franz, kterého základům klavírní hry učil již od šesti let jeho otec, projevil záhy výjimečné hudební nadání. Hudbu skláda...

Více od autora