Anna Seghers
Mrtví nestárnou

1968 | Nakladatelství Práce

Významný román východoněmecké spisovatelky, zachycující tragiku německých dějin v nedávné době meziválečné a válečné. Na osudech dvou generací několika proletářských, statkářských a buržoazních rodin, autorka ukazuje, jak sezačaly v poválečném Německu ujímat myšlenky antisemitismu, militarizace, touhy po "životním pros…toru" a všechny znaky nacistické ideologie. Ústřední myšlenkou románu je snaha ukázat, jak marné bylo úsilí nacistů vyhubit myšlenkykomunismu v německém národě perzekucemi a fyzickou likvidací německých komunistů. Po prožitých hrůzách nacistické vlády a po válečné katastrofě poznává německý národ, že mrtví, kteří položili životy za spravedlivou věc,nestárnou. Významný román východoněmecké spisovatelky, zachycující tragiku německých dějin v nedávné době meziválečné a válečné. Na osudech dvou generací několika proletářských, statkářských a buržoazních rodin,… autorka ukazuje, jak sezačaly v poválečném Německu ujímat myšlenky antisemitismu, militarizace, touhy po "životním prostoru" a všechny znaky nacistické ideologie. Ústřední myšlenkou románu je snaha ukázat, jak marné bylo úsilí nacistů vyhubit myšlenkykomunismu v německém národě perzekucemi a fyzickou likvidací německých komunistů. Po prožitých hrůzách nacistické vlády a po válečné katastrofě poznává německý národ, že mrtví, kteří položili životy za spravedlivou věc,nestárnou.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	447
Jazyk:	česky
Překladatel:	Ludvík Kundera
Edice:	Erb. Modrá řada
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 10. 2024 10:39
Číslo položky:	1016743

O autorovi

Anna Seghers

Anna Seghersová, vlastním jménem Netty Radványi, rozená Reiling, byla německá socialistická spisovatelka a esejistka. Narodila se v roce 1900 v německé Mohuči v rodině židovského obchodníka se starožitnostmi a znalce umění Isidora Reilinga a Hedwigy Reilingové . Vystudovala historii, dějiny umění a sinologii v Kolíně nad Rýnem a Heidelbergu; v roce 1924 získala doktorát za dizertaci o Rembrandtovi. V roce 1925 se provdala za maďarského sociologa Lászla Radványiho, se kterým měla dvě děti – syn Peter se narodil v roce 1926 a dcera Ruth v roce 1928 – a se kterým se rok nato přestěhovala do Berlína. V roce 1927 uveřejnila svou první povídku Grubetsch pod pseudonymem Seghers – ten byl odvozen od jména jejího oblíbeného nizozemského malíře Hercula Segerse. V roce 1928 vstoupila do Komunistické strany Německa a o rok později do Svazu proletářsko-revolučních spisovatelů Německa. V roce 1933 byla po nástupu nacismu k moci zadržena gestapem, ale podařilo se jí přes Švýcarsko utéct do Paříže. V nacistickém Německu byly její knihy posléze zakázány a páleny. V Paříži spolupracovala při vydávání časopisu Neue Deutsche Blätter, po dobytí Francie byl její muž zatčen a internován v táboře La Vernet v jižní Francii. Seghersová se přestěhovala do Marseille, kde bojovala o jeho propuštění a hledala cestu k emigraci. V březnu roku 1941 se jí s celou rodinou podařilo přes Martinik a New York emigrovat do Mexika, usazuje se v Mexico City a v roce 1942 zde píše svůj nejslavnější román Sedmý kříž, který byl v roce 1944 Fredem Zinnemannem zfilmován. V roce 1947 se vrací zpět do Německa. Usazuje se v Západním Berlíně, je členkou Jednotné socialistické strany Německa. V roce 1950 se přestěhovala do Východního Berlína, účastní se 1. světového mírového kongresu a spoluzakládá Německou akademii umění. Od roku 1952 byla předsedkyní Svazu spisovatelů Východního Německa, kterou zůstala až do roku 1978, poté zůstala jeho ...

Více od autora