Knihy
Umění a architektura
Hudba
František Sušil
Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděn...

František Sušil
Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými

1951 | Nakladatelství Vyšehrad

Již po čtvrté vychází monumentální dílo moravského buditele a pokrokového kněze Františka Sušila. Po vydání, které uspořádali za okupace Robert Smetana a Bedřich Václavek, vychází kniha znovu péčí Roberta Smetany a Jaroslavy Václavkové důkaz to, že Sušilova sbírka moravských národních písní je dílo významu trvalého, kt…eré ani po stu letech od prvního vydání neztratilo na významu a hodnotě. Sušilovy Moravské národní písně se řadí důstojně po bok Erbenově sbírce českých písní a tvoří s ní mohutný a bohatý soubor dokladů lidové tvořivosti Čechů a Moravanů. Že toto dílo nezestaralo a že je ve své podstatě neustále sbírkou živou a dokumentární, která stále snese i novodobá vědecká měřítka, toho dokladem je skutečnost, že dva tak vynikající badatelé jako Robert Smetana a Bedřich Václavek je vydali znovu, a z jejich doslovu vyplývá, jak vysoko si práci Františka Sušila cenili. Význam Sušilovy sbírky spočívá - jak to oba badatelé zdůrazňují - v tom, že zachytila písňový poklad lidový od třicátých až do šedesátých let minulého století, tedy právě v době, kdy život venkovského lidu ještě nebyl tolik dotčen ani měnící se strukturou společenskou, ani vlivy umělé kultury. Jak důkladně zabral Sušil svou sběratelskou prací do lidového podání, je nejlépe vidět z toho, že je poměrně málo moravských písní v pozdějších sbírkách, které by nebyly zachyceny u Sušila buď celé, nebo zčásti. Sušilova práce nebyla tedy jen dobrým východiskem pro pozdější sběratelskou činnost, rozvíjenou za příznivějších vědeckých předpokladů, nýbrž uchovala si trvalou cenu právě proto, že se Sušil neřídil jednostranným zájmem vlasteneckým, estetickým nebo národopisným, nýbrž dovedl harmonicky spojit všechny tyto zřetele. I po hudební stránce má Sušilova sbírka - jak zdůrazňuje Robert Smetana - veliký význam. Sušilovo sběratelské dílo zachycuje totiž po prvé vůbec s texty také nápěvy moravských písní a dává jimi nahlédnout hluboko do tajů hudební lidové kultury, která má v oblasti mluvené češtiny - svůj zcela zvláštní význam. Nehledíme-li tedy k tomu, že Sušil při své sběratelské činnosti první upozornil na odlišnost písňové mluvy od mluvy nářečí - a to odlišnost chtěnou a vědomou - a na důsledky, které z toho vyplývají pro studium nářečí, což odborná věda pochopila až po půl století, nehledímc-li tedy k tomuto ryze vědeckému objevu a významu Sušilova díla, tkvi jeho hodnota právě v tom, že je to dílo významu obecného, v němž najde poučení a potěšení každý, kdo miluje lidový umělecký projev. Nové vydání, uspořádané Robertem Smetanou a Jaroslavou Václavkovou, přináší v doslovu text písně, která nesměla vyjít za okupace, čímž je edice Sušilových Moravských národních písní úplná. Již po čtvrté vychází monumentální dílo moravského buditele a pokrokového kněze Františka Sušila. Po vydání, které uspořádali za okupace Robert Smetana a Bedřich Václavek, vychází kniha znovu péčí Rob…erta Smetany a Jaroslavy Václavkové důkaz to, že Sušilova sbírka moravských národních písní je dílo významu trvalého, které ani po stu letech od prvního vydání neztratilo na významu a hodnotě. Sušilovy Moravské národní písně se řadí důstojně po bok Erbenově sbírce českých písní a tvoří s ní mohutný a bohatý soubor dokladů lidové tvořivosti Čechů a Moravanů. Že toto dílo nezestaralo a že je ve své podstatě neustále sbírkou živou a dokumentární, která stále snese i novodobá vědecká měřítka, toho dokladem je skutečnost, že dva tak vynikající badatelé jako Robert Smetana a Bedřich Václavek je vydali znovu, a z jejich doslovu vyplývá, jak vysoko si práci Františka Sušila cenili. Význam Sušilovy sbírky spočívá - jak to oba badatelé zdůrazňují - v tom, že zachytila písňový poklad lidový od třicátých až do šedesátých let minulého století, tedy právě v době, kdy život venkovského lidu ještě nebyl tolik dotčen ani měnící se strukturou společenskou, ani vlivy umělé kultury. Jak důkladně zabral Sušil svou sběratelskou prací do lidového podání, je nejlépe vidět z toho, že je poměrně málo moravských písní v pozdějších sbírkách, které by nebyly zachyceny u Sušila buď celé, nebo zčásti. Sušilova práce nebyla tedy jen dobrým východiskem pro pozdější sběratelskou činnost, rozvíjenou za příznivějších vědeckých předpokladů, nýbrž uchovala si trvalou cenu právě proto, že se Sušil neřídil jednostranným zájmem vlasteneckým, estetickým nebo národopisným, nýbrž dovedl harmonicky spojit všechny tyto zřetele. I po hudební stránce má Sušilova sbírka - jak zdůrazňuje Robert Smetana - veliký význam. Sušilovo sběratelské dílo zachycuje totiž po prvé vůbec s texty také nápěvy moravských písní a dává jimi nahlédnout hluboko do tajů hudební lidové kultury, která má v oblasti mluvené češtiny - svůj zcela zvláštní význam. Nehledíme-li tedy k tomu, že Sušil při své sběratelské činnosti první upozornil na odlišnost písňové mluvy od mluvy nářečí - a to odlišnost chtěnou a vědomou - a na důsledky, které z toho vyplývají pro studium nářečí, což odborná věda pochopila až po půl století, nehledímc-li tedy k tomuto ryze vědeckému objevu a významu Sušilova díla, tkvi jeho hodnota právě v tom, že je to dílo významu obecného, v němž najde poučení a potěšení každý, kdo miluje lidový umělecký projev. Nové vydání, uspořádané Robertem Smetanou a Jaroslavou Václavkovou, přináší v doslovu text písně, která nesměla vyjít za okupace, čímž je edice Sušilových Moravských národních písní úplná.

Stav

Mírně opotřebená

razítka z knihovny, vazba u předsádky prasklá, vše drží, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, razítka z knihovny, vazba u předsádky prasklá, vše drží
Vazba:	pevná, ochranný obal
Počet stran:	797 s., [16] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	Živý odkaz domova, Knihovna národních klasiků, 11. svazek ed. 11. svazek ed. Živý odkaz domova : knihovna národních klasiků
Vydání:	4. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 12. 2025 15:50
Číslo položky:	1496057

O autorovi

František Sušil

František Sušil byl moravský teolog a římskokatolický kněz, vydal sbírku téměř 2 400 lidových písní pod názvem Moravské národní písně s nápěvy do textů vřazenými . Byl aktivní v českém národním obrození. Narodil se v rodině hostinského Fabiana Sušila a jeho manželky Terezie, rozené Pospíšilové. Začal studovat u svého strýce, kaplana F. Pospíšila, gymnázium dokončil v Kroměříži a od roku 1821 studoval filosofický ústav v Brně. Zde se setkal s piaristou Františkem Kynským a kaplanem V. Žákem, kteří ho povzbudili ke studiu klasických i moderních jazyků a uvedli do literatury. Překládal klasické autory a sám psal básně. Roku 1827 byl vysvěcen na kněze, byl kaplanem v Olbramovicích a Bohuticích a roku 1837 byl povolán jako profesor Nového zákona na teologickém ústavu v Brně, kde působil až do smrti. Roku 1863 byl vyznamenán ruským Řádem sv. Anny a roku 1865 dostal čestný doktorát Vídeňské univerzity. Písně začal sbírat ještě jako student v roce 1824, první sbírku vydal roku 1835, druhou v roce 1840. Zapisoval na Moravě, ale i na Opavsku a na Těšínsku v místech, kde čeština neustoupila polštině, ve slovanských osadách v Rakousku. Nejprve si vzal pomocníky, venkovské učitele, ale po špatných zkušenostech dělal tu práci sám. Nadále využíval pomocníky jen k tomu, aby sezvali lidové zpěváky ze svého okolí na jedno místo . Protože byl kněz, zůstaly mu některé bujarejší písně utajeny, neboť prostí lidé se ostýchali je před ním zpívat. Podle pamětníků ani on sám nedovoloval zpěvákům, aby mu rozverné písně zpívali. Snažil se nicméně věrně zachovat znění písně. Po několikerém předvedeních zapisoval zvlášť nápěv a text, který si navíc nechal ještě jednou přeříkat. Z rozsáhlého shromážděného materiálu vybral pro zveřejnění jen část, když třeba některé varianty sloučil, někde též očišťoval dialekty, aby v...

Více od autora